Sylabus
•1. Úvod – vymezení tématu – gotika ve střední Evropě •2. Cisterciácký řád a mendikantské řády a jejich role v šíření gotiky ve střední Evropě •3. Ženské klášterní fundace a jejich specifická architektura (nejen) ve střední Evropě •4. Počátky gotické architektury v Uhrách (např. Ostřihom, Pilisszenkereszt a další památky z období vlády Ondřeje II.) •5. Gotická architektura v Uhrách v období vlády Bély IV. •6. Počátky gotické architektury v Rakousku •7. Počátky gotické architektury v Polsku a Slezsku •7. Počátky gotické architektury v Čechách a na Moravě (se zvláštním zaměřením na Anežský klášter) •8. Cisterciácké kláštery v českých zemích ve
13. století •9. Cisterciácké kláštery v českých zemích ve
13. století (se zvláštním zaměřením na ženské kláštery) •10. Architektura v době krále Přemysla Otakara II. •11. Významné stavby z doby vlády krále Václava II. •12. Shrnutí – dynastické vazby mezi jednotlivými zeměmi střední Evropy a jejich dopad na gotickou architekturu
13. století •13. Závěr – zápočtový test a představení harmonogramu na další semestr
Anotace
Panovníci a panovnice, členové vladařských rodů, církevní hodnostáři a velmožové hráli v minulosti velmi významnou úlohu při vzniku důležitých staveb a uměleckých děl. Ta patřila k důležitým prostředkům panovnické reprezentace. Osobnostem vynikajících objednavatelů věnuje dějepis umění v posledních desetiletích výraznou pozornost.
Mezi zakladateli a zakladatelky, stavebníky a objednavateli uměleckých děl figuruje řada středoevropských knížat, králů/královen z vládnoucích rodů střední Evropy (Babenberkové, Přemyslovci, Arpádovci, Piastovci, Lucemburkové, Anjouovci a Jagellonci). S členy těchto rodů je spjat vznik řady významných staveb a uměleckých děl. Pozornost je věnována úloze architektury a uměleckých děl v panovnické reprezentaci, jejich duchovním kořenům, ideovým kódům, ikonografii a stylovému charakteru.