Sylabus
UMĚNÍ RANÉHO STŘEDOVĚKU (Starokřesťanské umění, Byzanc a Karolínská renesance)
- stěhování národů a doba raného středověku (od 4. století do roku 1000), starokřesťanské malby v katakombách, význam císaře Konstantina, bazilika a její složení (nákres), sarkofágy
- význam císaře Justiniána, Konstantinopolis – chrám Boží moudrosti, typ pětikupolového chrámu, purpurové rukopisy a ravennské mozaiky (význam chrámu San Vitale), slonovinové řezby,… (rozdíl mezi 1., 2. a 3. zlatým věkem byzantského umění)
- význam císaře Karla Velikého, příčiny a charakter karolínské renesance, palácová Kaple v Cáchách, westwerk, krypta, plán Svatohavelského kláštera, nejstarší mariánské sochy relikviáře, knižní malířství: Cáchy-Trevír, Remeš, Tours; antické sklony středověkého umění a význam pozdně antického ilusionismu
- Ottonská renesance: vztahy ke karolínským a byzantským vzorům, význam Otty I., byzantské princezny Theofano, Otty III., Reichenau a Hildesheim, vývoj architektury, sochařství, malířství
ROMÁNSKÉ UMĚNÍ
- příčiny vzniku a význam roku 1000, obecné charakteristické znaky architektury a sochařství a charakter jednotlivých škol ve Francii (Provence, Aquitanie, Normandie, Burgundsko) či v Itálii (Benátky, jižní Itálie, Lombardie, protorenesance v Toskánsku), malířství nástěnné (ikonografický program výzdoby chrámu) a knižní (atlasové Bible z Itálie, ottonské rkp), sochařství a užité umění
- porovnání románského umění s antikou a gotickým uměním
- Sálská renesance v německých zemích (pokračování ottonské renesance)
VELKÁ MORAVA A ČESKÉ ROMÁNSKÉ UMĚNÍ
- význam Velké Moravy: vznik státnosti, kulturní a církevní autonomie, bazilika v Mikulčicích, rotundy, hradiště, gombíky a užité umění
- český stát, význam velkomoravské tradice a svatováclavského kultu: rotunda svatého Víta, Gumpoldova legenda o svatém Václavu, české denáry 10. století
- význam umění doby Vratislava II. a Vladislava II.: porovnat, stylová závislost a ikonografické zvláštnosti, Pražský hrad, Juditin most, románské měšťanské domy v Praze a biskupský palác v Olomouci, Kodex vyšehradský, malby ve znojemské rotundě
GOTICKÉ UMĚNÍ
- okolnosti vzniku (význam opata Sugera a vzestupu královské moci), rozdílný charakter gotického umění ve Francii a Záalpí oproti Itálii, gotická architektura: znaky, původ konstrukčních prostředků, obory: sakrální (katedrály, klášter, mendikantské stavby), světské (paláce, hrady, města,…) památky ve Francii či Itálii
- vývoj sochařství od pozdně románského stylu přes sochy – sloupy po klasické sochařství v Remeši ku poklasickému stylu 14. století, význam francouzské sklomalby a knižního malířství (Jean Pucelle), význam nástěnného a deskového malířství v Itálii (fresky v Assisi, Giotto, sienská škola: Duccio, S. Martini a benátská škola: Paolo veneziano)
- proměny ve vývoji gotického umění (mariánský kult, mystický naturalismus a devotio moderna konce 14. století, mezinárodní gotické umění kolem roku 1400: C. Sluter, bratři z Limburka, L. Monaco, krásný sloh)
UMĚNÍ POZDNÍ GOTIKY A POČÍNAJÍCÍ RENESANCE
- jde o dobu po mezinárodním gotickém slohu, kdy v Itálii vzniká a šíří se renesance a v Záalpí probíhá množství změn, jejichž výsledkem je vznik novověké civilisace
- vývoj umění sledovat po jednotlivých druzích umění a jednotlivých oblastech: a)architektura ve srovnání s předešlými časy ztrácí vývojově progresivní potenciál – není tahounem nového slohu (srovn. vývoj Západu od střední Evropy, význam B.Rejta) b)sochařství tahounem vývoje ve střední Evropě (dědictví C.Slutera, Mikuláš Gerhart z Leydenu a jeho žáci, po Mistra Oplakávání Krista ze Žebráku a Mistra IP) c)malířství tahounem vývoje nejdříve v západní Evropě (od Jana van Eycka, přes Rogiera van der Weyden, po Huga van der Goes a Jeana Fouqueta), pak (kolem r. 1500) vývojově nejprogresivnějším druhem umění i ve střední Evropě (A.Dürer, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Litoměřického graduálu a Podunajská škola).
- Neztrtit rámcový vývojový rytmus: od kocoviny husitských válek ve střední Evropě a stoleté války v západní Evropě, přes vznik národních škol pozdní gotiky k době kolem r. 1500 – době stylového obratu a počátku opětovného sbližování vývoje Itálie a Záalpí.
ČESKÉ GOTICKÉ UMĚNÍ
- způsob pronikání gotiky (význam Přemysla Otakara II. a cisterciáků), charakter rané gotiky (Zvíkovsko-písecká královská huť, počátky síňového typu kostela, Zlatá Koruna)
- charakter lucemburské gotiky, význam Jana I. a Karla IV., Petr Parléř a jeho huť: katedrála svatého Víta, Nové Město, Karlův most, náhrobky a busty ve sv. Vítu, vznik krásnoslohé piety a madony
- české malířství: vývoj od Mistra Vyšebrodského oltáře přes Theodorika ku Mistru Třeboňského oltáře, význam krásného slohu Václava IV.: iluminace, plaménkové kružby, madony a piety
- význam jagellonské gotiky a pronikání renesance: B.Rejt, jihočeské řezbářství, Mistr Litoměřického oltáře, kancionály
Anotace
Přehledová přednáška antického a středověkého umění zprostředkuje posluchačům ucelený obraz základních obrysů vývoje starověkého a středověkého umění, od jeho počátků a východisek v keltské a egyptské civilisaci po pozdní gotiku. Proměny jednotlivých oborů umění (architektury, sochařství, malířství a užitého umění) budou zasazeny do souvislostí konkrétní historické situace a konfrontovány s proměnami dobové filosofie, tak aby stylové i obsahové souvztažnosti dochovaných památek co nejúplněji poodhalily charakter sledované epochy. V rámci takto rozestřené osnovy vývoje bude věnována pozornost i českému středověkému umění a jeho souvislostem s celoevropským vývojem.
Si offre la possibilità di consultare nella lingua italiana dopo il previo accordo.