Charles Explorer logo
🇨🇿

Úvod do muzeologie

Předmět na Katolická teologická fakulta |
KDKU059

Sylabus

HARMONOGRAM

Anotace

V rámci přednášek budou studenti obeznámeni s vývojem sběratelství uměleckých předmětů od antiky po současnost. Charakter sběratelství se postupně vyvíjel a sběratelské zájmy jednotlivých osobností podléhaly buď obecněji rozšířenému dobovému vkusu nebo byly naopak silně podmíněny vlastním zájmem sběratele.

V průběhu staletí podlehli sběratelské vášni uměleckých předmětů jak římští císařové, tak i králové v době středověku i novověku. Právě reprezentativní královské sbírky sloužily posléze mnohým aristokratům, a později i zámožným měšťanům nebo bohatým podnikatelům, jako vzor, který se snažili napodobit.

Na tvorbu uměleckých kolekcí mělo vliv jak společenské postavení sběratele, tak jeho finanční možnosti, které mu umožňovaly získat na uměleckém trhu žádoucí umělecká díla. Pro mnohé panovníky pracovala řada uměleckých agentů a poradců.

Trh s uměním se velmi výrazně rozvíjel především v Nizozemí a Itálii a umělecká díla ze zaalpské i předalpské oblasti mohla prostřednictvím vybudované sítě agentů a uměleckých obchodů fluktuovat. Tento fenomén se dále rozvíjel i v průběhu 19. století, kdy do sféry evropského uměleckého trhu vstupují rovněž američtí magnáti.

S nárůstem počtu uměleckých předmětů bylo zapotřebí rozvíjet i prostor vyhraněný prezentaci dílčích kolekcí. Od skromných privátních prostor situovaných většinou v sídle sběratele, případně jeho zahradě, se postupně, v souvislosti s myšlenkami osvícenství začaly soukromé umělecké sbírky zpřístupňovat veřejnosti.

V této souvislosti bylo zapotřebí artikulovat rovněž specifický výstavní prostor, který by odpovídal nárokům kladeným na výstavní prostory. Bylo nutné zajistit dobré osvětlení, zabezpečit vhodné klimatické podmínky, zabezpečit výtvarná díla před dotyky návštěvníků apod.

V průběhu 19. století byla založena řada „národních“ muzeí, která akcentovala umělecké poklady daného národa – státu. I v průběhu 20. století se vyvíjí muzejní a galerijní architektura, která pracovala s prostorem tzv. white cube.

Vedle slavných sbírek, budou připomenuty i osobnosti sběratelů a znalců umění. Součástí předmětu bude návštěva veřejných i soukromých muzejních a galerijních institucí.

V rámci časových možností se proto předpokládá kombinace přednášek ve třídě, prostřednictvím e-learningu a exkurzí.