Anotace
Půjde o základní představení sociokulturní antropologie jako specifické vědní disciplíny. Zvláštní pozornost bude věnována otázce vědeckého založení tohoto oboru, vypracování pojmu kultury a přístupu ke zkoumání kultury. Výklad se bude soustředit na základní "paradigmata", která byla v sociokulturní antropologii (především anglo-americké provenience) postupně a ve vzájemné závislosti na sebe vypracována. Příslušné paradigma pak bude představeno na vybraném textu nejvýraznějšího zástupce. Předběžný sylabus na zimní semestr 2019:
1. Úvod.
2. Paradigmatické myšlení vědy podle Struktury vědeckých revolucí Thomase S. Kuhna.
3. Max Weber: Jeho pojetí společnosti, v jejímž základu leží individuální lidské jednání, a pojetí vědy (racionalizace, odkouzlení).
4. Počátky antropologického myšlení, "prehistorie" (lesní děti, orangutani, Rousseau, Montesqieu); pojmy kultura, civilizace (a příčina rozdělení na kulturní a sociální antropologii). Evolucionismus (Lamarc, Darwin; Tylor, Morgan, Frazer). Ilustrace "lesku a bídy" evolucionismu na teorii matriarchátu (Maine, McLennan, Bachofem).
5. Difusionismus. Počátky difusionismu (Ritter, Ratzel a Frobenius + Graebner, Schmidt). Bizarní příklad difusionismu - britská heliotická škola. Boaz a několik jeho žáků (Lowie, Wissler).
6. Výzkum v sociokulturní antropologii (terénní výzkum), jeho metody a úskalí.
7. Britský funkcionalismus. Malinowski. Radcliffe-Brown.
8. Konfiguracionismus. Whorf+Sapir, Mead, Benedict.
9. Britští "action-centred" antropologové jakožto kritická reakce na funkcionalismus. Gluckman, Leach, Turner.
10. Francouzský strukturalismus. Claude Lévi-Strauss.
11. Interpretativní antropologie. Evans-Pritchard, Mary Douglas, Clifford Geertz a vyústění do postmoderny.
12. Shrnutí. Přehled o kultuře a tvorbě kultury v antropologii.
13. Závěr.