Sylabus
1. – Antropologie jednání: Bourdieu, habitus a (umělecký) vkus z pohledu sociálních věd
Texty: 1) P. Bourdieu: Teorie jednání. Karolinum, Praha 1998 (Zejména první kapitola: s. 9-25: jde o velmi zhuštěné pojednání o základních pojmech Bourdieuho pojetí jednání, habitu, společenské třídy atd.). + Wacquant, Loïc: Habitus; slovníkové heslo (krátké vysvětlení pojmu habitu od Bourdieuho žáka). 2) Bourdieu, P. 1986. Distinction: A Social Critique of Judgement of Taste. London: Routledge (zejména pátá kapitola „The Sense of Distioncion“, pp. 260-317 – jde o klíčový text na téma sociální rozměr vkusu na základě analýzy kulturního a ekonomického kapitálu jednotlivých „tříd“; také podnětné jsou jednotlivé příklady členů těchto tříd, na nichž celou úvahu poměrně přesvědčivě dokládá).
Téma seminární práce: Co se snaží P. Bourdieu vyjádřit pojmem habitu a jak mu tento pojem umožňuje analyzovat umělecký vkus obyvatel Francie jeho doby (na základě pozice v sociálním prostoru)? 2. – Habitus a moc – Tělesnost a gender
Texty: 1) Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů, Karolinum, Praha 2000 (Zejména první kapitola Zvětšený obraz, s. 5-50, Bourdieu se v této knize zabývá svým typickým způsobem pojetí mužství a ženství, a to především přes zápis sociálních rolí do těla). 2) Wacquant, Loïc: Body and Soul: Notebooks of an Apprentice Boxer, Oxford University Press, New York 2004 (bude nás zajímat především kapitola: The Street and the Ring – etnografie o postupném budování habitu boxera v prostředí ghetta v Chicagu)
Téma seminární práce: Bourdieu a habitus: Jakým způsobem souvisí tělo a kultura („duch“) v této koncepci. Popis ideálně na konkrétním příkladu (vytváření habitu boxera, utváření ženského sociálního těla v patriarchálních společnostech atd.) 3. – Foucault: Vědění (diskurz) a moc
Texty: 1) Foucault, Michel. 1999. Dohlížet a trestat. Dauphine: Praha 2000 (zejména první kapitola o vězenství a způsobu trestání a třetí kapitola o dohledu, tj. o panoptiku. Důležité je sledovat posun ve výkonu moci a jiné zacházení s tělem „podrobených“).
Téma seminární práce: Jak pojímá moc M. Foucault? Popis na příkladu panoptika. 4. – Národy a nacionalismus
Texty: 1) Anderson, Benedict. 2008. Představy společenství: Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum (zejména s. 17-62 – kde se pojednává o konstrukci národů v novověku jakožto společenství představy). 2) Verdery, K. Nationalism and national sentiment in postsocialist Romania. In What was socialism and what comes next. Princeton: Princeton Universtiy Press 1996, pp. 83–103 (autorka se zabývá otázkou, proč po pádu komunismu se v tolika zemích objevil poměrně silný nacionalismus, i když komunismus sám sebe prohlašoval jakožto internacionální).
Téma seminární práce: V čem spočívá proklamovaná modernita klasických přístupů k nacionalismu (Anderson, Gellner) a proč tyto přístupy byly posléze nahrazeny novými pojetími (Verdery, případně Kaldor a její The Politics of the New Wars)? 5. – Etnicita, identita a příbuzenské systémy
Texty: 1) Holy, Ladislav. Anthropological Perspectives on Kinship. London: Pluto Press 1996 (zejména kapitoly 1, 2 – první kapitola se zabývá základními principy příbuzenství a snaží se postihnout něco jako „substanci“ příbuzenského vztahu, což však velké kulturní různost příliš neumožňuje; druhá kapitola se pokouší o něco podobného u manželství).
Téma seminární práce: Pojetí příbuzenství u L. Holého a problematika všeobecnosti základních pojmů systémů příbuzenství (otec, matka, manžel, manželka atp.). 6. – Durkheimovo pojetí náboženství
Texty: 1) Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života (Kniha první – Úvodní otázky + Závěr). Praha: Oikoymenh (klasická studie, kde se autor pokouší nalézt nejprve „atomy“ náboženství, které stojí na počátku vývojové řady všech ostatních směrů; posléze přejde spíše do funkcionalistického pojetí náboženství). 2) Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života (Kniha druhá – Elementární náboženské představy). Praha: Oikoymenh (klasická studie, kde se autor pokouší nalézt nejprve „atomy“ náboženství, které stojí na počátku vývojové řady všech ostatních směrů; posléze přejde spíše do funkcionalistického pojetí náboženství).
Téma seminární práce: Jak pojímá E. Durkheim náboženství a jak spolu souvisí náboženství a logické/racionální myšlení? 7. – Pojetí náboženství u Maxe Webera a Clifforda Geertze
Texty: 1) Max Weber, Sociologie náboženství (kapitoly 1-7), Praha: Vyšehrad, 1998 2) Geertz, Clifford, Náboženství jako kulturní systém in Interpretace kultur, SLON, Praha 2000, s. 103-148 (Geertzův pohled na vztah náboženství a kultury).
Témata seminární práce: 1) Jak pojímá náboženství M. Weber a je podle něj náboženství racionální lidský počin? 2) Souvislost kultury a náboženství u C. Geertze (a jaký je mezi nimi rozdíl). Je možné říct, že náboženství je kulturně determinované?
Anotace
Ve druhém semestru se budeme soustředit na konkrétnější témata spíše novějších přístupů v sociokulturní antropologii, a to vše se zřetelem na poznatky nabyté v prvním semestru. Výuka bude probíhat tím způsobem, že si studenti vyberou jeden předem určený text, který v hodině zreferují.
V tomto semestru se budeme zabývat především těmito oblastmi: tělesnost í, mocí, nacionalitou, příbuzenskými systémy a náboženstvím.