Sylabus
1. Roztržka ve filosofii: vznik analytické filosofie akontinentální filosofické tradice. 2. Analytická filosofie
(a) Předpoklady vzniku analytické filosofie: Kant, pozitivizmus.
(b) Vznik analytické filosofie: Frege a obrat k jazyku
(c) Logický pozitivizmus: Schlick, Carnap, boj s metafyzikou a teologií
(d) Logika vědeckého výzkumu: Karl R. Popper
(e) Ohlasy logického pozitivizmu v USA: W.V. Quine; postanalytická filosofie.
(f) L. Wittgenstein: raný a pozdní Wittgenstein 3. Kontinentální filosofie
(a) Fenomenologie: Husserl, Heidegger
(b) Filosofie existence: křesťanský a ateistický existencialismus
(c) Marxisticky orientovaní myslitelé
(e) Křesťanští myslitelé a novoscholastika
A. Vztah filosofie k vědeckému bádání 1. Fenomenologie (Subjektivita jako pramen čisté vědy)
Edmund Husserl (1859-1938) 2. Logický pozitivismus (Redukce filosofie na teorii vědeckého poznání)
Vývoj pozitivismu: August Comte (1798-1857) až Rudolf Carnap (1891-1970)
Od pozitivismu k pragmatismu a k analytické filosofii jazyka: William James (1842-1910); Ludwig Wittgenstein (1889-1951); anglosasští analytici. 3. Logika vědeckého výzkumu: Karl R. Popper (1902-1994) a kritický realismus
B. Struktury současné vědy 1. Svět fyzikálního výzkumu a svět jako životní prostředí: Max Planck (1858-1947) 2. Protiklad kritické a analytické teorie společnosti v německé sociologii: Frankfurtská škola: Max Horkheimer (1895-1973), Theodor W. Adorno (1903-1969), Jurgen Habermas (1929-) a empirická sociologie, srv. Hans Albert a j.
II. Filosofie subjektivity. Cesta k ?existenci? v situaci lidské konečnosti.
Soren Kierkegaard (1813-1855); Martin Heidegger (1889-1978); Jean-Paul Sartre (1905-1980), Karl Jaspers (1883-1969)
III. Filosofická antropologie jako ?prote filosofia?
Max Scheler (1874-1928); Helmuth Plessner (1982-1985); Arnold Gehlen (1904-1976)
IV. Historismus: Skutečnost jako příběh 1. První stupeň historismu: dějiny jako vše zahrnující proces - Wilhelm Dilthey (1833-1911) 2. Druhý stupeň historismu: zakotvení dějinného charakteru skutečnosti v strukturách lidské existence - raný Heidegger, Jaspers 3. Třetí stupeň historismu: Bytí jako příběh - pozdní Heidegger; univerzální hermeneutika - Hans-Georg Gadamer (1900-2002)
V. Etika jako nezcizitelná úloha filosofie 1. Současné přístupy k etickým problémům:
- svoboda jako emancipace od nátlaku, násilí - Frankurtská škola
- svoboda jako umožnění racionálního rozhodování - Theodor Geiger (1891-1952)
- psycholanalyse a behaviorismus - Sigmund Freud (1856-1939); B. F. Skinner (1904-1990)
- etika zodpovědnosti - Max Weber (1864-1920) 2. Výhled na hermeneutiku etických pojmů
Anotace
Četbou vybraných textů se studenti seznámí s dvěma hlavními proudy současného filosofického myšlení: (1) s tzv.: analytickou filosofií; (2) s tzv.: filosofií kontinentální. Kurs bude akcentovat ty prvky současného myšlení, které jsou důležité z hlediska křesťanské filosofie a teologie.