Syllabus
1. Co je to christologie. Různé druhy christotogie: „zdola“/„shora“ (historická/kérygmatická); zestupná/sestupná; ontologická/funkcionální.
2. Vztah mezi SZ a NZ. Starozákonní mesiášské modely (královský, kněžský a prorocký mesianismus).
3. Novozákonní christologie: základní charakteristiky christologie v evangeliích a v Pavlových listech; předvelikonoční a povelikonoční Ježíš.
4. Důležité NZ christologické tituly: Prorok, Syn člověka, Kristus – Mesiáš – Pomazaný, Syn Boží – Syn – milovaný Syn, Pán, Spasitel, Velekněz, Slovo (Logos).
5. Christologie patristické éry: I. nicejský koncil jako reakce na arianismus; Efezký koncil (431) a spor o jednotu subjektu v Kristu (Nestorios a Cyril Alexandrijský); Chalcedonský koncil (451) a jeho dogmatická definice v reakci na Eutychův monofyzitismus; spory o chalcedonskou definici a II. konstantinopolský koncil (553); teologie Maxima Vyznavače a III. konstantinopolský koncil (681); Spory o uctívání obrazů a II. nicejský koncil (787).
6. Středověká christologie: Tomáš Akvinský (tajemství Ježíšova života) a Bonaventura (nauka "triplex Verbum").
7. Christologie
20. století: Romano Guardini (Kristova pokora), Joseph Ratzinger (Kristovo božské synovství), Hans Urs von Balthasar (trojiční christologie, teologie kenoze).
8. Systematické otázky christologie: vtělení a tajemství Ježíšiva života; primární účel vtělení; tajemství kenoze; problematika Ježíšovy psychologie.
9. Soteriologie: nesprávná a diskutabilní pojetí (zástupný trest), základní kategorie (oběť a smíření, zadostiučinění a zásluha, nové stvoření).
10. Kristus a nekřesťanská náboženství.