Sylabus
1. O stvoření obecně 1.1 Jaká jsou základní témata a perspektivy teologie stvoření, jak se utvářela nauka o stvoření v dějinách teologie?
Četba: MÜLLER, s. 156–172 1.2 Jak o stvoření víme (souvislost mezi zkušeností spásy a stvořením; mezi poznáním Boha Spasitele a Boha Stvořitele; mezi poznáním Stvořitele ve světle přirozeného rozumu a ve světle zjevení)?
Četba: KKC 279–289; Dogmatická konstituce o katolické víře Dei Filius; MÜLLER, s. 108–109, 173–180 1.3 Jaké jsou příčiny stvoření (stvoření k Boží slávě; příčiny stvoření ve světle Božího zjevení v Ježíši Kristu)?
Četba: KKC 293–294; Dogmatická konstituce o katolické víře Dei Filius; PAPEŽSKÁ RADA PRO SPRAVEDLNOST A ŘÁD, s. 31–50; MÜLLER, s. 123–125, 152–153, 178–180 1.4 Kdo tvoří (stvoření jako akt vlastní Bohu samému; trojjediný Bůh jako nutný předpoklad stvoření; novozákonní výpovědi o roli Ježíše Krista ve stvoření: christocentrismus, stvoření a primární účel vtělení)?
Četba: KKC 290–292; POSPÍŠIL, I řekl Bůh, s. 41–100; POSPÍŠIL, Ježíš z Nazareta, s. 223–228; Biffi 1.5 Co znamená být stvořen (vztah absolutního Bytí a kontingentních jsoucen: analogie entis, transcendence a imanence; stvoření jako dar bytí; creatio ex nihilo a Boží svoboda)?
Četba: KKC 295–301; MÜLLER, s. 108–109, 213–215; POSPÍŠIL, I řekl Bůh, s. 102–147 1.6 Je už stvoření ukončeno (stvoření jako časový počátek světa; creatio continua; concursus divinus; evoluce; Boží prozřetelnost)?
Četba: KKC 301–324; MÜLLER, s. 216–224; POSPÍŠIL, I řekl Bůh, s. 148–196, 213–226 2. O andělech 2.1 Biblické základy teologie andělů
Četba: MKR Communio 4/2019 (Cazelles) 2.2 Angelologie v tradici církve
Četba: KKC 325–336; MKR Communio 4/2019 (Amato) 2.3 Jak se dnes klade otázka ohledně existence andělů?
Četba: MKR Communio 4/2019 (Bonino) 2.4 Teologie andělů
Četba: MKR Communio 4/2019 (Rocchetta) 2.5 Ď ábel a jeho mimořádné působení
Četba: POSPÍŠIL, I řekl Bůh, s. 290–327; MKR Communio 4/2020
Anotace
Předmět představuje - spolu s kurzem teologické antropologie a s kurzem eschatologie - triptych, v němž je poznáván vztah mezi Bohem a tvory v Ježíši Kristu, jenž je "První a Poslední - ho protos kai ho eschatos" (Zj 1,17). V tomto případě jde o to, jakým způsobem se k sobě v Kristu skrze akt "stvoření" vztahují Bůh a "svět viditelný i neviditelný" (Kol 1,16): stvoření, komologie, angelologie, demonologie.