Syllabus
1. Co je to christologie. Různé druhy christotogie: „zdola“/„shora“ (historická/kérygmatická); zestupná/sestupná; ontologická/funkcionální.
2. Vztah mezi SZ a NZ. Starozákonní mesiášské modely (královský, kněžský a prorocký mesianismus).
3. Novozákonní christologie: základní charakteristiky christologie v evangeliích a v Pavlových listech; předvelikonoční a povelikonoční Ježíš.
4. Důležité NZ christologické tituly: Prorok, Syn člověka, Kristus – Mesiáš – Pomazaný, Syn Boží – Syn – milovaný Syn, Pán, Spasitel, Velekněz, Slovo (Logos).
5. Christologie patristické éry: I. nicejský koncil jako reakce na arianismus; Efezký koncil (431) a spor o jednotu subjektu v Kristu (Nestorios a Cyril Alexandrijský); Chalcedonský koncil (451) a jeho dogmatická definice v reakci na Eutychův monofyzitismus; spory o chalcedonskou definici a II. konstantinopolský koncil (553); teologie Maxima Vyznavače a III. konstantinopolský koncil (681); Spory o uctívání obrazů a II. nicejský koncil (787).
6. Systematické otázky christologie: vtělení a tajemství Ježíšiva života; primární účel vtělení; tajemství kenoze; problematika Ježíšovy psychologie.
7. Soteriologie: nesprávná a diskutabilní pojetí (zástupný trest), základní kategorie (oběť a smíření, zadostiučinění a zásluha, nové stvoření).
8. Kristus a nekřesťanská náboženství.
Annotation
Studenti bude uvedeni do základních témat christologie a soteriologie. Nejprve budou seznámeni s biblickou christologií: se starozákonními mesiášskými očekáváními a s novozákonními svědectvími o Ježíši z Nazareta.
Pozornost bude věnována významným christologickým titulům a jejich výkladu. Následně bude představena christologie patristické éry s důrazem na velké koncily, jež formovaly christologické dogma.
Další část kurzu je zaměřena na systematické otázky christologie: vtělení a tajemství Ježíšova života; primární účel vtělení; tajemství kenoze; problematika Ježíšovy psychologie. Vedle těchto christologických témat bude systematicky představena soteriologie: základní kategorie nauky o spáse (zadostiučinění a zásluha, oběť a smíření, nové stvoření), vztah mezi horizontálním a vertikálním rozměrem spásy a otázka spasitelského významu nekřesťanských náboženství.