Dějiny duchovní hudby 1

Anotace

Z problematiky duchovní hudby 17. až 20. století mohou být v jednosemestrálním programu probírány jen její určité aspekty, týkající se její sociální funkce, hlavních stylových znaků a jejich proměn, hudebních forem, a to zvl. mše, requiem, oratorií, pašijí, duchovních kantát, duchovní písně ad., vždy s přihlédnutím ke specifikám jednotlivých zemí, zvl. Itálie, Německa, Rakouska, Francie ad.

Zvláštní zřetel bude věnován českým zemím a některým jejich specifickým odlišnostem. Pojednány budou také klíčové skladatelské osobnosti a jejich duchovní tvorba v kontextu center, kde působily. Součástí bude i výklad o povaze dobových hudebních pramenů a současných vědeckých způsobů práce s nimi.

Tematické okruhy: 1) Baroko a vznik nového hudebního stylu (nové hudební formy, monodie, dur-mollová tonalita, funkční harmonie, přízvučný takt, árie ad.). 2) Dobové instituce a jejich objednávka hudební tvorby. Náboženské, etnické a jazykové rozdíly v Evropě.

Hudba a slovo. Dlouhodobá centra duchovní hudby (Řím, Lübeck, Londýn, Lipsko, Drážďany, Vídeň, Berlin,

Regensburg, Paříž, Stuttgart ad.). 3) Mše jako centrální druh duchovní hudby v katolické Evropě. 4) Requiem, Te Deum, Stabat Mater, oratorium, duchovní kantáty, pašije a další druhy chrámové hudební druhy. 5) Varhanní hudba. 6) Duchovní písně a kancionály 17. a 18. století. 7) Klíčové skladatelské osobnosti duchovní hudby 17. - 20. století (C. Monteverdi, M. Praetorius, G.

Frescobaldi, H. Schütz, D. Buxtehude, J. J. Fux, J. D. Zelenka, G. P. Telemann, Bachové. G. F. Händel, J. a M. Haydn,

W. A. Mozart, L. Beethoven, F. Mendelsohn-Bartholdy, F. Liszt, A. Bruckner, J. Brahms, G. Verdi, A. Dvořák, L.

Janáček, B. Martinů, P. Eben, B. Britten, O. Messian, F. Poulenc ad.). 8) Reformy chrámové hudby. Cecilianismus. Motu proprio o posvátné hudbě z roku 1903, konstituce „Divini cultus“ z roku 1928. Druhý vatikánský koncil.