Sylabus
Historické počátky sociální práce: její ontologická a filozofická východiska; cíle a metody používané v dějinách sociální práce.
Stručný přehled sociální práce v civilizacích, které se staly fundamentem evropské civilizace - obecná rovina (judaismus, helénismus, římská civilizace).
Základní cíle a metody sociální práce v judaismu, v řecké a v římské společnosti, v křesťanství. Vymezení oboru sociální a charitativní práce, klíčových pojmů předmětu, životních situací klienta, programů sociální práce.
Klasifikace pomáhajících profesí a jejich vztah k sociální práci. Základní druhy teorií v sociální práci, jejich klasifikace, kritéria a postupy hodnocení a volby teorií sociální práce.
Humanistické teorie a existencialistické teorie, sociálně - psychologické a komunikační modely, psychosociální a psychodynamický přístup, systemický přístup, kognitivně-behaviorální teorie, úkolově orientovaný přístup, teorie rolí (labeling, stigmatizace, stereotypizace), ekologický přístup.
Základní etické principy sociální práce.
Hodnoty a klasifikace etických přístupů podle jednotlivých škol.
Praktické kompetence v sociální práci a dovednosti sociálního pracovníka, jejich operacionalizace do výkonu sociálního pracovníka. Základní vztah mezi pracovníkem a klientem.
Vzájemná rizika vztahu; nároky a paradoxy profesionálního pomáhání.
Hranice mezi empatií a soucitem.
Důraz na individualitu, originalitu a důstojnost klienta.
Poradenská činnost jako nástroj sebenalezení klienta a jeho vnitřních zdrojů při řešení složitých životních situací.
Anotace
Cílem předmětu je nastínit teorie sociální a charitativní práce jako základní archetypy a zdroje identity sociálních pracovníků. V teorii jde o specifikaci konkrétní činnosti, o upřesnění stylu práce i o zdůvodnění smysluplnosti této činnosti. V teorii jde také o specifikaci metodických postupů, které vycházejí s přesného pochopení a porozumění řešeným potížím; tím se zjednodušuje následné řešení. Teoretický fundament sociální práce vychází z komparace, eklektismu a synkretizace poznatků příbuzných disciplín, jakými jsou pedagogika, psychologie, sociologie, právní vědy, ale i filozofie či – v současném postmoderním světě – kulturní antropologie. Teorie sociální práce a metody sociální práce označují specifické postupy sociálních pracovníků, které jsou definovány cílem nebo konkrétní cílovou skupinou. Cíle jsou rozmanité, od poskytnutí materiální pomoci, poradenství, komplexní pomoci, výzkumu aj. až po úřednický úkon. Cílovou skupinou může být jedinec, rodina (nukleární jednotka), širší rodina, komunita, věková skupina, veřejnost (společnost). Student po absolvování předmětu disponuje znalostmi na úrovni základního vhledu do teorie a praxe sociální práce, je schopen provádět základní kontaktní specializované dovednosti v charitní činnosti, je kompetentní vyhledávat a kontaktovat jednotlivce a skupiny, analyzovat jejich sociální potřeby.
Předmět Úvod do sociální a charitativní práce bude vyučován formou přímé online výuky pomocí nástroje MS Teams v čase určeném rozvrhem fakulty. Předmět bude zakončen prezentací určeného tematu (v případě distančního studia i ve zkouškovém období online formou).
Bližší informace budou studentům odeslány na e-mail v prvním říjnovém týdnu.