Přednášky obsáhnou moderní sociální politiku sociálního státu (welfare state), jak na národním, tak mezinárodním poli. Zaměří se na nástroje sociální politiky zaměřené na občany nebo vybrané skupiny, např. na rodinu, seniory, osoby se zdravotním postižením, osoby nemocné, nezaměstnané, sociálně vyloučené či osoby s rizikovým chováním. Budou představena řešení sociálních problémů jako chudoba, nemocnost, práce neschopnost, nezaměstnanost, nevzdělanost, bezdomovectví, aj. z pohledu strategicko-politického, koncepčního, legislativního a veřejně správního. Cvičení k těmto tématům uvedou příklady mezinárodních úmluv a institucí, národních resortních koncepcí a opatření, právních předpisů a aktivit sociální správy. Okruhy témat předmětu aktivity sociálního státu:
1. Stát v sociální politice;
2. Welfare state – hodnotovy, typologie, evropská sociální politika;
3. Politika zdraví a řešení nemoci;
4. Sociální politika a zabezpečení pro osoby se zdravotním postižením;
5. Sociálně-politická strategie stárnutí obyvatelstva a zabezpečení seniorů;
6. Rodinná politika a zaopatření a ochrana dětí;
7. Politika sociálního začleňování – osoby a lokality sociálně vyloučené;
8. Bydlení - formy a podpora bydlení, sociální bydlení;
9. Sociální prevence a osoby s rizikovým chováním,
10. Vzdělávací politika, vzdělávání dětí a dospělých;
11. Politika zaměstnanosti a zajištění nezaměstnaných;
12. Migrační a azylová politika států.
Cílem předmětu je poskytnout studentům poznatky o historickém vývoji sociálního státu, podmínkách jeho vzniku a určujících faktorech ovlivňující jeho vznik a vývoj v jednotlivých etapách jeho existence. Zabývá se cíli sociálního státu, principy a typologií.
Velká pozornost je věnována současnému stavu sociálního státu, příčinám, které k němu vedly, ohrožením a výzvám pro budoucnost. Dále studenty seznámí s vybranými oblastmi své působnosti – úsilí o zdraví, rodinu, vzdělání, výdělečnou práci a obživu, systém sociálního zabezpečení.
Student po absolvování předmětu disponuje znalostmi o historickém vývoji sociálně jednající společnosti Evropy, rozumí úředním postupům, na základní úrovni rozumí mnohdy diametrálně odlišným potřebám různých cílových skupin sociální práce a dovede je odůvodnit. Disponuje dovedností zajistit informace a je kompetentní připravit odborné podklady pro sociální práci.