Sylabus
Předkřesťanská exegeze u Řeků a u Židů. Interpretace židovských Písem ve spisech Nového zákona.
Protichůdné tendence vztahu k židovské literatuře u tzv. apoštolských otců. Kontinuita a diskontinuita ve vztahu k židovské tradici (Justin, Markión a Tatianos).
Gnostická exegeze a heresiologická polemika. Alexandrie v Egyptě a velcí exegeti místní katechetické školy. Órigenés a Caesarea Maritima, opatrný dědic órigenovské tradice Eusebios z Kaisareie.
Antiochie na Orontu - Eustathios, Diodóros z Tarsu a Theodóros z Mopsuestie. Další exegeté antiochijské tradice.
Další exegeté alexandrijské tradice. Kappadočané.
Anotace
Přednáška seznamuje studenty s hlavními exegetickými trendy v křesťanském starověku v kontextu dobové literární kritiky a filozofie a představuje teoretická východiska a exegetická řešení některých exegetů zejména
řecké tradice. Student bude umět vysvětlit důvody řecké kritiky básníků a principy stoické alegorické exegeze, bude znát hlavní exegetické žánry rabínského judaismu a alegorický přístup hellénistického judaismu v Alexandrii.
Bude umět vysvětlit hlavní trendy křesťanské interpretace Písma v 1.-2. stol. na pozadí moderního bádání o formaci křesťanské identity v rané církvi (zejména jejich ovlivnění postupným vymezováním se proti judaismu, dokétismu a gnosticismu). Bude umět charakterizovat vztah filozofie a Písma (či proroctví) u Justina a Klementa
Alexandrijského, platónské pozadí Órigenova exegetického systému a jeho teologie a bude registrovat analogickou úlohu chaldejských věšteb u pozdějších novoplatoniků. Bude umět vyjmenovat některé teologické důvody pozdějšího odklonu od Órigenova řešení a bude umět charakterizovat zásady antiochijské exegetické tradice a důvody jejich judaizujícího přístupu. Bude umět popsat podstatu a meze tradičního rozlišení na literní, typologický a alegorický smysl.