Vznik dvou specifických konfesí (utrakvistů a Jednoty bratrské) v jinak jednokonfesní Evropě, volený český král dvojího lidu. Umění, právo, literatura a kultura doby jagellonské.
Vlivy humanismu a renesance. Vzájemný vliv české a německé reformace.
Profilované soužití národností a konfesí za Rudolfa II. Předbělohorská společnost, její světla a stíny.
Neodvratná tragédie stavovského povstání. Bílá Hora a její fatální důsledky pro celou českou společnost. Česká společnost, její vrstvy, její naděje a bolesti po vestfálském míru.
Fenomén české baroko. Počátky českého obrození a národnostní polarizace společnosti na konci 18. a na počátku 19. století.
Proměna na industriální a národností společnost se sociálními problémy. Zápas o nové pojetí národa a náboženství na prahu moderny (konec 19. století).
Cílem je seznámit posluchače s proměnami české společnosti ve zlomových obdobích českých dějin, ukázat na to, co tato zlomová období způsobilo, jaké byly náboženské a obecně kulturní kontexty. Současně upozornit na přínos, jaký měl náš stát pro dějiny evropské kultury, práva, umění a náboženství.
Předmět se soustředí právě na tuto dvojkolejnost, nebo ť ta je podstatou naší existence národní i státní. Je klíčem k tomu, proč od samotného počátku naší státnosti patříme přes všechny východní vlivy do oblasti západní Evropy. Obecná povědomost o vlivech okolních zemí na českou společnost tu je, ovšem o tom, co daly naše země Evropě a lidstvu, již nikoliv.
V každé jednotlivé přednášce musí být zdůrazněna proto recepce Evropy i zpětný vliv našich zemí. Vstupní podmínkou je základní znalost českých dějin.