Úvod do studia, charakteristika povinné a doporučené literatury, vymezení předmětu studia, literární charakteristika a funkce pramenů pro dějiny starověkého Izraele. Jeviště dějin starověkého Izraele na základě archeologických vykopávek, vlny stěhování národů a jejich vztah k nejstarším dějinám starověkého Izraele.
Charakteristika života v Kenaánu a jeho původní obyvatelé; nájezdníci z pouště a mořské národy (Pelištejci), sousedé starověkého Izraele. Mojžíš, vyvedení z Egypta a putování pouští; usazení se v Kenaánu z pohledu zpráv knihy Jozue a alternativní teorie.
Sakrální amfyktionie v Kenaánu po usazení (doba Soudců); bitva u Afeku a její následky (zánik Kmenového svazu). Vznik království, král Saul.
Král David. Král Šalomoun.
Severoizraelští králové: Jarobeám I.II., Ómriovci a zánik severního Izraele. Judští králové Jóšafat, Jóaš, Amasjáš.
Judští králové Achaz, protiasyrská koalice (Pekach). Judští králové Chizkijáš a Menaše.
Jóšijáš a jeho potomci na judském trůnu v protektorátní správě. Zánik Judska a život v exilu.
Student rozumí funkci Tanachu jako pramene pro nejstarší dějiny starověkého Izraele a umí s Tanachem v tomto smyslu pracovat. Současně je schopen posoudit relevantnost archeologických poznatků z nejstarší staroizraelské doby. Zná náboženské a kulturní dějiny Předního východu ve druhém a prvním tisíciletí před občanským letopočtem. Má vhled do starozákonních záznamů dějinných pohybů starověkého Izraele a umí je interpretovat s ohledem na vznik této látky, její zaměření na exilního uživatele i její náboženské funkce jako bohoslužebného
čtení. Je schopen registrovat vícevrstevnatost sdělení látky Předních proroků v Tanachu a orientovat se v tomto sdělení.