Základní východiska didaktického myšlení a jednání ve výuce.
Pedagogické koncepce J. F. Herbarta, J. Dewey a J. A. Komenský a jejich inspirace pro současnost.
Učení jako aktivní proces: Konstruktivismus jako koncepce současného vyučování.
Osvojování vědomostí, dovedností, schopností. Opakování a jeho efektivní a neefektivní formy v učebním procesu. Práce s chybou v učení. Učení se zkušeností. Reflexe učební činnosti.
Plánování výuky: souvztažnost cílů – obsahů – výukových postupů – hodnocení- evaluace.
Cíle ve vyučování Jejich formulace, hodnocení jejich dosažení. Didaktická analýza učiva. Obsah vzdělání, jeho druhy a formy. Základní dokumenty vymezující obsah výuky (Bílá kniha, RVP, ŠVP) a jejich vztah k reálné vyučovací hodině.Metody a organizační formy vyučování. Myšlenková mapa, brainstorming, didaktické hry, centra aktivit, individuální vzdělávací plán, … frontální vyučování, skupinové, individuální.
Hodnocení ve vyučování, formativní hodnocení. Učitelské a žákovské hodnocení, sebehodnocení. Hodnocení a motivace.
Reflexe vlastní pedagogické práce – evaluace.
Řízení učebních činností a chování žáků (třídní management). Úloha pravidel v edukačních školních interakcích. Práce se skupinou s ohledem na skupinovou dynamiku.
Motivace žáků. Úloha motivace ve výchově a vzdělávání, možnosti učitele v podporování motivace žáků ke školní práci. Podněcování aktivity a tvořivosti žáka ve vyučování. Problematika chvály a kritiky, odměn a trestů.
Individuální rozdíly v učení – kognitivní styly, učební preference žáků, jejich diagnostika a možnosti práce s nimi. Potřeby žáka. Individualizace a diferenciace ve výuce jako pedagogicko-psychologický problém.
Kooperace a kompetice ve vyučování a jejich vliv na vztahy.
Cíl předmětu: Student rozumí souvislosti mezi cíli, obsahy vzdělávání a metodami zprostředkování učiva. Student si vyzkouší vnímat vyučovací činnost jako vytváření příležitostí pro učení žáka.
Student rozvíjí své dovednosti pro popis, interpretaci a ovlivňování výuky. Student umí vysvětlit co je didaktika a základní didaktické pojmy (cíl, obsah, metoda, učivo, podmínky vzdělávání).
Student umí rozlišit konstruktivní a transmisivní přístup ke vzdělávání. Student rozumí významu individualizace a diferenciace vzhledem k individuálním rozdílům v učení.
Student rozumí českému vzdělávacímu systému (Bílá kniha, RVP, ŠVP). Student si na modelových příkladech vyzkouší popsat, jaké důsledky mají různé přístupu k učení a výuce, formulaci cílů, volbě metod apod. do sociálních vztahů ve třídě a do vztahů mezi učitelem a žáky.
Student vysvětlí na konkrétních příkladech význam práce s evaluací, motivací a formativním hodnocením. Student si vyzkouší různé organizační formy a metody vyučování, reflektuje jejich přínos a limity.
Student reflektuje na své zkušenosti v roli žáka práci s pravidly ve třídě a rozumí vztahu řízení učebních činností a skupinové dynamiky třídy.