Sylabus
1. Investice do lidského kapitálu. Charakteristika předmětu, definice, příklady. Vzdělání a výcvik dovedností uplatnitelných jako pracovní. Vymezení rozdílu mezi schopnostmi a dovednostmi. Lidský kapitál a rodina. Další oblasti investic do lidského kapitálu.
2. Výcvik obecných pracovních dovedností a jeho následky v životě jedince a jeho rodiny. Výcvik specifických pracovních dovedností a jeho následky. Výcvik na pracovišti a výuka ve školách jako hlavní formy investic do lidského kapitálu. Příklady dalších forem investic do osobních aktiv.
3. Úvod do teorie (racionálního) návyku. Model návyku. Vazba mezi návykem a blízkou komplementaritou. Nedosycenost a posilování jako dva hlavní rysy návyku. Těžké, zvratové životní situace a hrozby návyků. Abstinence a šokové terapie při odvykání. Myopický model návyku. Rozdíly mezi návyky a zvyky.
4. Teorie racionální spotřebitelské volby jako nástroj k popisu běžných lidských postojů: lakota, závist, chování typu Homo Oeconomicus a altruismus. Individuální hranice (spravedlivého?) rozdělování. Rozhodování subjektů v sociálním prostředí. Grafické modely sociálních interakcí a jejich interpretace pro běžný život.
5. Rozhodování za nejistoty. Konkávní funkce užitku. Proč lidé preferují averzi vůči riziku. Existují důvody, abychom určitá rizika vyhledávali? Asymetrické oceňování výnosů a naproti tomu ztrát. Hédonická koncepce. Projevy morálního hazardu; jejich příčiny a následky. Příklady předpojatostí, jež jsou způsobeny asymetrií oceňování.
6. Teorie informací. Pravidlo vysokých nákladů padělání a pravidlo zveřejnění úplné informace. Příklady signálů: trhy trpkých jablek, okázalá spotřeba, nežádoucí výběr (ilustrace na chování pojišťovny). Další typy signálů. Problém zastrašování a smlouvání. Ultimativní hry typu: ber, nebo nech být.
7. Trhy práce. Princip konstrukce tržní poptávkové křivky po práci. Nabídka práce a křivka tržní nabídky práce. Kompenzující rozdíly ve mzdách. Odbory, politikové a zákony o minimální mzdě. Typické rysy "vnitřní" struktury mezd ve firmách a v institucích. Ekonomie superhvězd.
8. Diskriminace menšin. Definice a analýza příčin diskriminace menšinových populací. Krátkodobé a dlouhodobé následky. Diskriminace na trhu práce (jak příslušníků menšin, tak rovněž jednotlivců znevýhodněných handicapem). Zákony zakazující diskriminaci a následky těchto zákonů. Ekonomická rovnost jako otázka sociální.
9. Všeobecná propojenost ekonomiky a hospodářský blahobyt. Jednoduchá směnná ekonomika v modelu Edgeworthova obdélníkového diagramu. Rozdíl mezi ekonomickým optimem a spravedlností. Efektivnost výroby. Hranice výrobních možností. Optimální složení spotřebního koše. Přínosy mezinárodního obchodu k blahobytu jedinců i státu.
10. Fiskální politika a zahraniční obchod. Cíle fiskální politiky z pohledu politiků (tj. takzvaný „levicový“ a „pravicový“ přístup). Daně a transfery, jejich krátkodobé a dlouhodobé následky. Nástroje vlád k regulaci zahraničního obchodu. Krátkodobé a dlouhodobé následky státního protekcionismu.
11. Monetární politika. Úloha centrální banky v ekonomice. Popis fungování tří základních nástrojů monetární politiky. Příklady použití těchto nástrojů centrálními bankami v zemích EU od druhé poloviny dvacátého století do současnosti.
12. Fiskální a monetární politiky v praxi. Progresivní daňová soustava. Její cíle, krátkodobé a dlouhodobé následky. Výdaje ze státního rozpočtu. Jejich krátkodobé a dlouhodobé následky. Jak změny masy oběživa ovlivňují tvorbu HDP, jejich vliv na tempa růstu (poklesu) HDP. Nabídka peněz a hlavní faktory poptávky po penězích. Monetární mechanismy. Následky koordinace a ne-koordinace fiskální a monetární politiky na vývoj státního dluhu.
Anotace
Předmět navazuje na kurz Úvod do ekonomie (L0276). Studenti, kteří Úvod do ekonomie neabsolvovali, mohou mít vážné problémy s pochopením některých témat a bude jim chybět minimální "zázemí" nezbytné k účelnému studiu předmětu.
Na přednáškách bude kladen důraz na praktické aspekty základních a nejběžnějších hospodářských aktivit. Studenti budou vedeni k tomu, aby ekonomické jevy, procesy a problémy vnímali jako přirozené součásti společnosti, světa. Absolventi kurzu by měli s pomocí osvojené teorie lépe vnímat a chápat obecné hospodářské jevy a procesy, s nimiž jsou konfrontováni v běžném životě.
Cílem kurzu je nabídnout hlubší a širší pohledy do oblasti investic do lidského kapitálu a do základů behaviorální ekonomie. Přednášky obsahují analýzy nejčastějších národohospodářských procesů a jejich následky. Vlády většinou chtějí, centrální banky některé hospodářské procesy skutečně korigují. K tomu používají příslušné nástroje. Ekonomické subjekty, tj. firmy, instituce a občany, tyto regulace zpravidla podněcující k reakcím. Proto název kurzu: Ekonomie a chování.
Náměty přednášek jsou voleny tak, aby posluchači zlepšili své dovednosti vnímat a posuzovat hospodářské problémy a aby si vytvořili poučený nadhled.
Témata budou prezentována tak, aby studenti našli k daným námětům východiska a vodítka ve svých osobních zkušenostech.
Výuka neprobíhá jako monolog lektora, je prokládána diskusemi k dílčím tématům. Studenti by si měli u daných problémů formovat představy nejen o jejich průběhu, ale i o jejich alternativách. Především však vlastní postoje, jak na aktuální národohospodářské procesy a na případné regulativní zásahy vlád nebo centrální banky rozumně reagovat.