Charles Explorer logo
🇨🇿

Dějiny církve ve středověku I.

Předmět na Husitská teologická fakulta |
LHIS61

Sylabus

1. Církev a stěhování národů. Šíření západní církve v 5.-7. století. Arianismus u Germánů, situace v Africe, v Hispánii, v Galii a v Británii. Misie Bonifácova v Německu. 2. Řehoř Veliký a latinští teologové 5.-6. století. 3. Církevní poměry ve franské říši za dynastie Merovejců a Pippinovců. Vznik papežského státu, spojení papežství a říše. 4. Karel Veliký a vzdělanost Západu 9.-10. stol. Doba pokarlovská. 5. Doba Justiniánova v Byzanci. Teologové v Byzanci 6.-10. století. 6. Boj o obrazy v Byzanci. 7. Patriarcha Fothios. Vztahy Východu a Západu v 9. stol. 8. Clunyjská reforma a její vliv na západní křesťanstvo. Reformní mnišské proudy. Šíření křesťanství v 10. a 11. století (Severské země, Uhry, Polabané a Pomořané, Polsko) 9. Počátky křesťanství mezi Bulhary a Jihoslovany. Církev v Bulharsku v 10. a 11. století. Bogomilství. Církev u Srbů a Chorvatů v 10. a 11. století. 10. Počátky křesťanství na Rusi. 11. Řecká církev v 10. a 11. století. Rozkol v r. 1054.

ROZŠÍŘENÝ SYLABUS 1. Církev a stěhování národů. Šíření západní církve v 5.-7. století. Arianismus u Germánů, situace v Africe, v Hispánii, v Galii a v Británii. Misie Bonifácova v Německu.

Říčan-Molnár (2008): 146-152;183-188; 209-213;216-218.

Fenomén stěhování národů. Církev za stěhování Germánů. Církev ve visigótské a ostrogótské říši. Wulfilla a přijetí křesťanství, Kodex Argenteus. Ariánské národní církve, jejich charakter a přechod ke katolictví (Vandalové, Ostrogóti, Burgundi, Langobardi, Vizigóti, Suevové). Frankové (nepatří k alemanskému kmeni) a přijetí křesťanství. Kronika Franků. Církev ve vandalské říši. Počátky křesťanství na britských ostrovech, iroskotská misie, sv. Patrik, Wilfrith, Beda Venerabilis, Bonifác a jeho dějinný význam). 2. Řehoř Veliký a latinští teologové 5.-6. století.

Říčan-Molnár (2008): 199-204.

Kadlec (1993, I.): 194-206.

Papežství od Lva Velikého po Řehoře Velikého. Charakteristika pontifikátu Lva Velikého, Gelasia I. a Řehoře Velikého (zde včetně běhu života, literární a teologické dílo). Poslední latinští teologové, učenci a významná díla (Boethius, Cassiodorus Senator, Dionýsius Exiguus, Liber Pontificalis, Avitus - biskup z Vienne, Caesarius z Arles, Řehoř z Tours, Fortunatus, Leander a Isidor ze Sevilly, Fulgentius z Ruspe). 3. Církevní poměry ve franské říši za dynastie Merovejců a Pippinovců. Vznik papežského státu, spojení papežství a říše.

Říčan-Molnár (2008): 205-209;214-218, 226-229.

Církev ve Franské říši v merovejské době - podrobná charakteristika včetně významu irské misie pro franskou církev. Prohlubování přijetí křesťanství v zarýnských oblastech. Franská církev za majordomů, Karla Martella a jeho synů (Karlomanna a Pippina III.) Význam Bonifáce.

Ohrožení římských papežů Langobardy. Pippin III. a papež Zachariáš (dosažení královské koruny). Poslední merovejský král Chilperich III. Pontifikát Štěpána II. a vznik církevního státu - okolnosti, obsah Pippinovy donace. Konstantinova donace - charakteristika, obsah, význam. Význam Chrodeganga z Mét. 4. Karel Veliký a vzdělanost Západu 9.-10. stol. Doba pokarlovská.

Říčan-Molnár (2008): 229-246.

Výboje Karla Velikého. Christianizace Sasů a Frísů. Povýšení solnohradského biskupství na arcibiskupství (Arno). Chápání úlohy křesťanského panovníka Karlem Velikým. Církevní zákonodárství (capitularia). Farní a metropolitní soustava. Duchovní povznesení kněží. Náboženské vzdělávání laiků. Důsledné šíření benediktinské řehole. Založení dvorské školy v Cáchách. Význam Alcuina, Paula Diacona (Historia Langobardum), Einhard (Vita Caroli). Karolinská renesance. Vstup Karla Velikého do věroučných sporů své doby (spis Libri Carolini). Císařská korunovace v roce 800, okolnosti této události. Západní církev po Karlu Velikém. Nebezpečí Normanů, Maďarů a Saracénů. Rozdělení říše. Církev za vlády Ludvíka Pobožného. Pontifikáty Řehoře IV. a Lva IV. Pseudoisidorské dekretálie. Reforma klášterního života. Benedikt z Aniane. Agobard z Lyonu, Claudius z Turínu. Střediska duchovního života v Tours a Corbie. Hinkmar, Radbertus, Eriugena, Prudentius z Troyes, Hrabanus Maurus, Strabo, Haymo. Literární tvorba v jazycích germánských národů. Charakteristika teologie devátého století (spor o predestinaci, Gotschalk; spor o večeři Páně) 5. Doba Justiniánova v Byzanci. Teologové v Byzanci 6.-10. století.

Říčan-Molnár (2008): 172-183.

Dostálová (129-143)

Byzantská říše - dědička římského impéria. Termín Rhomaioi. Doba trvání byzantské říše.

Justin I. Justinián II. (527-565). Vliv císařovny Theodory na dění říše (např. její účast v církevní politice - problém monofyzitismu). Charakteristika vlády Hustiniána: cézaropapismus; isapostolos, pojetí křesťanského císaře. Počiny na půdě právní (svod římského práva, Kodex Justiniánus, Iuris Civilis; kanones a nomoi, Nomokánon, Joannes Scholastikos). Organizace církve. Boj proti pohanství. Problém monofyzitů v říši (Leontios z Byzance, teopaschitický spor, Tři kapitoly, Jakub Baradai; koptská, habešská a arménská církev).

Výtvarné církevní umění (př. Haghia Sophia). Bohoslužba a kult. Charakter byzantské zbožnosti. Mnišství a poustevnictví. Mnišská literární činnost (kronika Jana z Malaly, chréseis, seirai, Jan z Efesu). Mystická literatura (Jan z Lykopole, Jan Klimak - Nebeský žebřík). Mystik Maxim Vyznavač. Leontios z Neapole. Prokopios z Césareje. 6. Boj o obrazy v Byzanci.

Říčan-Molnár (2008): 218-226.

Význam ctění obrazů v byzantské říši. Církev v byzantské říši, význam mnišstva. Důvody vystoupení císaře Lva III. proti kultu obrazů. Průběh boje o obrazy (726-843). Ikonodulové a ikonoklasti. Lev III. Konstantin V. Kopronymos a závěry ikonoklastické synody 746. Jan Damašský. Císařovna Irena, její církevní politika, okolnosti svolání VII. všeobecného sněmu a jeho závěry, patriarcha Tarasios. Opat Platon, Theodoros Studités a význam studijského kláštera. Císař Michal II. a Theofilos. Císařovna Theodora a ukončení boje o obrazy. Sesazení patriarchy Jana a dosazení Methodia. Svátek pravověří. Dozvuky ukončení boje : Fohios. Reforma Theodora Studity. Literární produkce klášterů. Pronásledování Paulikiánů. 7. Patriarcha Fothios. Vztahy Východu a Západu v 9. stol.

Říčan-Molnár (2008): 246-249.

Dostálová: 163-172

Papež Mikuláš I. a patriarcha Fothios. Ignatios. Bardas. Osmý ekumenický koncil. Význam patriarchy Fothia pro církevní politiku a církev doby 9. století. 8. Clunyjská reforma a její vliv na západní křesťanstvo. Reformní mnišské proudy. Šíření křesťanství v 10. a 11. století (Severské země, Uhry, Polabané a Pomořané, Polsko)

Říčan-Molnár (2008): 262-278.

Úpadek západní církve v době pokarlovské a mnišské reformy v 10. století. Cluny (910, zakladatel vévoda Vilém Pobožný, zakládací listina (zaručena svobodná volba opatů a postavení přímo pod ochranu papežské stolice)). Opati Berno, Odo, Majolus, Odillo, Hugo. Charakteristika clunyjské zbožnosti a její šíření (clunyjský svaz). Centralizace (převoři v čele dceřiných klášterů) a ritualismus (centrální význam liturgie). Reformní hnutí v Lotrinsku (Gorza, Brogne). Bratři kamadulští v Itálii. Reformní dílo arcibiskupa Dunstana v Anglii. Svatá hora Athos. Hnutí Božího míru. Reforma kněžstva. Pontifikát Lva IX. Další šíření křesťanství v období 10. a 11. století (Dánsko, Norsko, Švédsko, Polsko, Uhry, Polabané a Pomořané) 9. Počátky křesťanství mezi Bulhary a Jihoslovany. Církev v Bulharsku v 10. a 11. století. Bogomilství. Církev u Srbů a Chorvatů v 10. a 11. století.

Říčan-Molnár (2008): 255-260; 278-282.

Počátky křesťanství a církev v Bulharsku v 10. a 11. století (kmen bulharský, Omortaga Enravotas, chán Boris, kolísání mezi Cařihradem a Římem, arcibiskupství v Prěslavi, význam žáků Metoděje, biskup Kliment, církev za vlády Symeona, Joan Exarch, Grigorij, Konstantin; doba cara Petra, Joan Rylský). Bogomilové a bogomilství. Církev u Srbů a Chorvatů. 10. Počátky křesťanství na Rusi.

Říčan-Molnár (2008): 282-285

Pohyb kmene Rusů, pronikání křesťanství mezi Rusy, kněžna Olga, misie západní a východní. Kníže Vladimír, princezna Anna a šíření křesťanství. Význam řeckých mnichů. Kníže Svatopluk, Boris a Gleb. Jaroslav Moudrý, církevní literatura. Charakter tzv. dvojvěří. 11. Řecká církev v 10. a 11. století. Rozkol v r. 1054.

Říčan-Molnár (2008): 286-291.

Příčiny vnitřního odcizení západu a východu. Církev za vlády Lva VI. Moudrého, Konstantina VII a Basileia II. Rozvoj literatury a výtvarného umění. Symeon Theologos a jeho význam pro mnišstvo. Příčiny a průběh rozkolu v roce 1054.

Anotace

Kurz sleduje duchovní dějiny a dějiny východní a západní církve v období raného středověku, a to od tzv. stěhování národů do rozkolu v roce 1054.

DŮLEŽITÉ INFORMACE V PŘÍPADĚ PŘECHODU NA DISTANČNÍ VÝUKU: V případě přechodu na distanční výuku bude předmět vyučován formou přímé online výuky pomocí nástroje MS Teams v čase určeném rozvrhem fakulty. Bližší informace a pokyny k instalaci MS Teams naleznete na: https://htf.cuni.cz/HTF-747.html