Syllabus
1. Pojem poznání a vědění v antické filosofii – logos, bytí, myšlení, poznání, pravda 2.
Analýza pojmu poznání u Platóna – koncept bytí, pravdy a ideje 3. Analýza pojmu poznání u Aristotela – adekvační teorie pravdy, teorie logických soudů, empirismus, diskuse realismus – nominalismus, teorie intencionality, praktické fronésis v etice 4.
Vznik moderní vědy v 16. století a nový koncept moderního vědeckého poznání a pravdy (Koperník, Galilei, Bruno, Newton) 5. Karteziánská teorie poznání – Descartes 6.
Metafyzika subjektu jako nový fundament novověké teorie poznání 7. Novověká racionalistická noetika (Descartes, Spinoza, Leibniz) 8.
Novověká empirická noetika (Locke, Hume, Berkeley) 9. Subjekt jako nový metafyzický základ teorie poznání (Brentano, Husserl) 10.Karteziánská redukce pravdy na evidenci 11.Novověké transcendentální teorie poznání – Kant, spojení racionalismu a empirismu, kopernikánský obrat, fenomenalismus, hranice poznání, agnosticismus 12.
Dialektické koncepce poznání (Fichte, Schelling, Hegel) 13.Hermeneutické koncepce poznání (Schleiermacher, Dilthey Heidegger, Gadamer) 14, Moderní teorie vědeckého a filosofického poznání a analytická filosofie jazyka (Carnap, Wittgenstein, Popper, Quine, Kuhn, Feyerabend)
Annotation
Systematický rozbor výchozích noetických pojmů, metod a koncepcí v evropské filosofii od antické filosfie až po 20. století. Základní tématické okruhy noetiky - Pojem poznání a vědění v antické filosofii (vztah bytí, myšlení, poznání), analýza pojmu poznání u Platóna a Aristotela (koncept pravdy, ideje, teorie logických soudů, adekvační teorie pravdy), diskuse realismus - nominalismus, vznik moderní vědy a moderního vědeckého poznání (Koperník, Galilei, Bruno, Newton), karteziánská teorie poznání (Descartes, pravda jako evidence), novověká racionalistická noetika (Descartes, Spinoza, Leibniz), novověký empirismus (Locke, Hume, Berkeley), novověký transcendentalismus (Kant, Fichte), dialektické teorie poznání (Schelling, Hegel), filosofická hermeneutika (Schleiermacher, Dilthey, Heidegger, Gadamer), analytická filosofie jazyka a moderní teorie vědeckého poznání (Carnap, Wittgenstein, Popper, Quine, Kuhn, Feyerabend, Lakatos).