Sylabus
1. Uvedení do teorie komunikace: Vymezení základních pojmů. Verbální – nonverbální – paraverbální (metalingvistické faktory) komunikace. Struktura a vzorec komunikace. Komunikační kontext. Sociální interakce – komunikační chování.
2. Mediace jakožto konstruktivní řešení konfliktu: Metoda mediace -vymezení principů, postupů a cílů. Proces mediace. Role a dovednosti mediátora. Řešení konfliktní interpersonální situace. Mediace v praxi sociálního pracovníka. Probační a mediační služba ČR.
3. Teoretická východiska efektivního vedení rozhovoru: Rozhovor – intencionální instrument sociálního pracovníka. Profesionální způsob vedení rozhovoru a komunikace s klientem. Přebírání kontroly a nabízení pomoci. Fáze rozhovoru v sociální práci (příprava – otevření – dojednávání – průběh - ukončení).
4. Problémové typy klientů v praxi sociálního pracovníka: Základní uvedení do teorie a psychopatologie osobnosti. Komunikace s klientem s poruchou osobnosti (koncepty dissociality a psychopatie) či mentální insuficiencí. Dysfunkční komunikační vzorce. Komunikace v adiktologickém kontextu.
5. Speciální analýza a spektrum přístupů v mediaci a komunikaci: Komunikace v pojmech teorie her a transakční analýzy. Komunikační modely v dalších psychologických směrech. Sociální konstruktivismus a jazyková realita. Sofistika, rétorika a teorie argumentace.
6. Aplikace principů efektivní komunikace v sociální praxi: Asertivní komunikace a motivace ke spolupráci. Efektivní vyjednávání a překonávání (iracionálního) odporu a nesouhlasu. Navozování kompliance. Efektivní obrana proti nátlakovým a manipulativním formám komunikace.
Anotace
Umění psychologické orientace v sociálním kontextu a řešení komunikačně náročných situací je základem profesionálně vykonávané sociální práce. Předmět reaguje na aktuální témata sociální praxe a vytváří kvalitní metodologickou oporu principů odborné sociální intervence.
Klade si za cíl učinit jeho absolventa plně kompetentním k adekvátní volbě způsobu a techniky komunikace s klienty s maladaptivními vzorci komunikačního behaviorálního projevu a rozšiřuje portfolio komunikačních dovedností studentů o specifickou metodu mediace. Prakticky a názorně nabízí jednoduché návody k všestranně výhodné možnosti řešení sporů a problémů svých klientů elegantně konstruktivní cestou.
Student se naučí slyšet a identifikovat skutečné potřeby svých klientů, naučí se facilitovat explicitní expresi těchto potřeb samotným klientem, efektivně nalézat a nabízet pomoc při řešení tam, kde je jej klient schopen sám dosáhnout či vyjasnit hranice a docílit konsenzu s převzetím kontroly a cesty k řešení tam, kde toho klient sám schopen není. Student se naučí efektivně překonávat (iracionální) odpor a navodit motivovanou komplianci a spolupráci i tam, kde narazí na široké spektrum problémových typů klientů, a to vždy s citlivým respektem k nezcizitelné důstojnosti lidské osoby a etice sociálního pracovníka.