Sylabus
Základní témata, skrz která kurz postupně projde, jsou následující: 1. Úvodní hodina, logika kurzu, využitelnost kurzu v praktickém životě; co se děje s tradičními náboženstvími v 19.-20. století, sekularizace, odkouzlení světa a nové okouzlení světa. Jak (ne)chápat náboženství – esenciální versus sociálně konstruktivistický přístup (fenomenologie versus kulturní obrat), kognitivní přístup.
Náboženství a jeho specifická struktura (worldview). Fenomén náboženské změny, srovnání s helénismem. 2.
Teoretické základy kurzu – nová náboženská hnutí, náboženství a spiritualita, vývoj termínu spiritualita a jeho kontrast s termínem „náboženství“. Bainbridgeova stupnice vývoje NNH a Náboženské skupiny versus formy kolektivního chování.
Co je to „milieu“. Termíny – „nový věk“ („new age“), „hnutí nového věku“, „spiritualita new age“, „postmoderní spiritualita“, novopohanství, neošamanismus. 3.
Historicko-sociologický kontext – modernita versus postmodernita, Zygmunt Baumann. Konstrukce modernity a dualita „systému“ a „jedince“. reakce proti „systému“ v rámci elitní kultury – neomarxismus a kritická teorie, Derrrida, Foucault.
Globalizace a glokalizace. 4. Historická perspektiva – postmoderna v kontextu romantismu, literatury, filosofie a lidové kultury 19.-20. století.
Emotivita, iniciační motivy, gotická fikce, důraz na individuum, fantaskní prvky. 5. Historická perspektiva – postmoderna v kontextu západního esoterismu, the Great Awakenings, life reform, new science, spiritismus a počátky channelingu.
Theosofická společnost – Blavatská, Olcott, Besantová, Baileyová, kritika křesťanství a vědy, import východních prvků atd. 6. Historická perspektiva – dějinný přehled od šedesátých let dále.
Boom nových náboženských hnutí v šedesátých letech. Psychedelická revoluce, nová věda, hnutí hippies, vstup spirituality do mainstreamu v 80. letech, současný stav – individuální spiritualita, literatura a média; domy osobního rozvoje a semináře; firemní kultura; duchovní umění new age. 7.
Teoretické a metodologické přístupy: počátky chápání spirituality, starší kritická pojetí (Colin Campbell). Hanegraaffovo pojetí, hermeneutika postmoderní spirituality. 8.
Teoretické a metodologické přístupy: Sociologické pojetí, Heelas a Woodheadová, Sutcliffe, kvalitativní/antropologický přístup versus kvantitativní přístup (a problémy kvantitativního přístupu). Spiritualita a diskurzivní analýza, pronikání spirituality do vědy, vytlačování křesťanského a ateistického diskurzu.
Reakce: kognitivně-evoluční religionistika a skeptické hnutí. 9. Hledači a komunity: new age v praxi.
Fenomén „seekers“. Slavná new age centra.
Avalon, Findhorn, Esalen, česká situace. Nová náboženská hnutí a new age: případ RSE. 10.
Mileniální rozměr postmoderní spirituality: věk Vodnáře, rok 2012 a mayský kalendář, modernější formy očekávání konce světa – ekospiritualita a environmentální hnutí. 11. Psychologizace sakrálna, sakralizace psychologie, Jung jako esoterický myslitel, transpersonální psychologie, Stanislav Grof. 12.
Novopohanství – počátky, historie, současnost. 13. New age v sekularizovaném mainstreamu a v populární kultuře. 14.
Závěr/rezerva/diskuse/promítání filmu.
Anotace
Kurz se sestává ze dvou částí, totiž ze semináře (Náb. v postmoderní společnosti I.) a přednášky (Náb. v postmoderní společnosti II.). Společným cílem obou polovin je představit postmoderní náboženskou scénu s ohledem na alternativní formy spirituality - hlavním těžištěm je fenomén, jenž bývá někdy nazýván "new age" nebo "hnutí nového věku", nicméně student získá také základní znalosti o novopohanství a neošamanismu, jakož i o propojení všech těchto fenoménů s novými náboženskými hnutími a širší mainstreamovou kulturou. Přednáška je zaměřena na historickou perspektivu, klade důraz na některé dílčí rozměry fenoménu a předá studentovi základní teoretické nástroje, jak s postmoderní spiritualitou pracovat. Seminář je orientován spíše na filosoficko-náboženské základy postmoderní spirituality a její primární světonázorové rysy a klade tedy důraz na porozumění, práci s primárním materiálem a zúčastněná pozorování.
Po absolvování kurzu bude student schopen vyjmenovat základní nejvýznamnější charakteristiky hnutí nového věku i postmoderní spirituality obecně a sociologicky i fenomenologicky je popsat, bude mít dobrý přehled o tom, jaké různé badatelské přístupy se uplatňují při jejich studiu a jaké jsou jejich možnosti i meze. Student bude chápat historický vývoj daných fenoménů a jejich kořeny v populární i elitní kultuře Evropy a USA, a to jak v literatuře a dějinách tradičních náboženských forem, tak západního esoterismu, tak i v zdánlivě zcela sekulárních fenoménech jako širší popkultura.
Absolvování semináře naučí studenta aplikovat znalosti získané na přednášce na konkrétní jevy, osobnosti či texty, dokázat je interpretovat a podat o nich písemnou zprávu. Vzhledem k tomu, že součástí semináře jsou zúčastněná pozorování na akcích různých typů postmoderní spirituality, student si tyto dovednosti nacvičí přímo v praxi. Nejvýznamnější součástí obou polovin kurzu je však schopnost zaujmout bazálně neutrální badatelský postoj a naučit se vypovídat o postmoderních náboženských jevech nehodnotícím způsobem. Na semináři se student naučí důkladně reflektovat vlastní postoje a názory, rozumět jejich kontextu a dokázat je pro účely práce s primárním materiálem na chvíli odložit.