Charles Explorer logo
🇨🇿

Praktické cvičení z ekofyziologie rostlin

Předmět na Přírodovědecká fakulta |
MB130T22

Tento text není v aktuálním jazyce dostupný. Zobrazuje se verze "en".Sylabus

Soupis úloh:

Úloha 1: Vitalita Smrku ztepilého 1a) Stanovení vitality na základě kritérií vývojových směrů pupenů 1b) Odhad obsahu chlorofylu v jehlicích na základě poměru fluorescence v 735 a 700 nm

Úloha 2:Vztah biofyzikálních parametrů listů Lípy srdčité k jejich optickým vlastnostem 2a) Stanovení relativního obsahu vody (RWC), specifické listové plochy (SLA), relativního obsahu chlorofylu pomocí příručního chlorofylometru (hodnoty SPAD), stanovení antokyanů pomocí kapesního přístroje (CCM-100) 2b) Porovnání biofyzikálních parametrů listu z úlohy 2a s jeho optickými vlastnostmi, měření spektroradiometrem 2c) Denní dynamika vodního potenciálu (VP), stanovení VP pomocí Scholanderovy tlakové komory

Úloha 3: Srovnání fotosyntetické aktivity slunných a stinných listů pomocí gazometrického systému TARGAS                 Zájemcům bude nabídnuta možnost participovat v terénním odběru v letních měsících v rámci řešeného grantového projektu.

Praktikum je plánováno na 13 hodin v semestru a bude probíhat ve 3 týdnech. • V 1. týdnu: přednáška (2 vyučovací hodiny) o základech měření markerů fyziologického stavu rostlin - "big picture" - ekofyziologie a spektroskopie na různých úrovních, využití „leaf traits“ pro ekofyziologický výzkum. Zadání literatury ke samostudiu a zadání tématu (projektu) cvičení, aby bylo zřejmo, na co se v zadané literatuře soustředit. • V 2. týdnu: 3x3 vyučovací hodiny (možná i více na dokončení analýz) – odběry v Botanické zahradě, měření. • V 3. týdnu: 2 vyučovací hodiny: závěrečné prezentace studentských výsledků

Anotace

Praktické cvičení z ekofyziologie rostlin dá studentům základy ke způsobu terénního a laboratorního výzkumu fyziologického stavu rostlin založeném na terénních odběrech. Během cvičení se studenti naučí, jak správně odebírat rostlinný materiál pro terénní studie měření, naučí se ovládat řadu metod a přístrojů pro určení fyziologického stavu rostlin, naměří si experimentální hodnoty u vlastnoručně odebraného materiálu a závěrem připraví prezentaci se závěry svých analýz.

Praktická cvičení budou probíhat v Botanické zahradě PřF UK a laboratorní měření v laboratoři týmu Ekofyziologie rostlin prof. Albrechtové. (Katedra experimentální biologie rostlin, Viničná 5, dveře 207) Téma praktického cvičení: Vybrané metody pro monitoring fyziologického stavu a vitality městských stromů. Materiál – jehličnan - smrk (jakýkoliv druh v botanické zahradě či okolí) a opadavý strom líp apod.

Soupis úloh:

Úloha 1: Vitalita Smrku ztepilého 1a) Stanovení vitality na základě kritérií vývojových směrů pupenů 1b) Odhad obsahu chlorofylu v jehlicích na základě poměru fluorescence v 735 a 700 nm

Úloha 2:Vztah biofyzikálních parametrů listů Lípy srdčité k jejich optickým vlastnostem 2a) Stanovení relativního obsahu vody (RWC), specifické listové plochy (SLA), relativního obsahu chlorofylu pomocí příručního chlorofylometru (hodnoty SPAD), stanovení antokyanů pomocí kapesního přístroje (CCM-100) 2b) Porovnání biofyzikálních parametrů listu z úlohy 2a s jeho optickými vlastnostmi, měření spektroradiometrem 2c) Denní dynamika vodního potenciálu (VP), stanovení VP pomocí Scholanderovy tlakové komory

Úloha 3: Srovnání fotosyntetické aktivity slunných a stinných listů pomocí gazometrického systému TARGAS

Zájemcům bude nabídnuta možnost participovat v terénním odběru v letních měsících v rámci řešeného grantového projektu.

Praktikum je plánováno na 13 hodin v semestru a bude probíhat ve 3 týdnech.

Dovednosti, které si studenti osvojí: 1. Zásady správného a úspěšného terénního odběru listoví, 2. Stanovení strukturálních parametrů vázaných na suchou hmotnost listu: Čerstvá hmotnost listu (FW), plocha listu (A), suchá hmotnost listu (DW), Listová hmotnost na plochu (LMA), Specifické listové plochy (SLA), Obsah sušiny v listu (LDMC), Obsah vody (LWC), množství vody na jednotku plochy (EWT). Případně určení relativního obsahu vody (RWC). 3. Stanovení vodního potenciálu: Pomocí Scholanderovy tlakové komory bude zjištěn vodní potenciál rostlin, vypovídající o hospodaření vody rostlinou. 4. Pozorování vitality stromů na základě kritéria vývojových směrů pupenů: Počítání pupenů s a bez růstového potenciálu a dosazení do vzorce – vizualizace vitality stromu 5. Detekce obsahu pigmentů (chlorofylu a antokyanů) s využitím kontaktních kapesních přístrojů (SPAD, CCM-300, CCM-100,), 6. Měření optických vlastností na úrovni listu pomocí spektroradiometru s kontaktní sondou: výpočet vegetačních indexů (VI) ze spektrální křivky vegetace. Cíl: Zobrazení spektrální křivky, výběr vhodného indexu pro odhad chlorofylu, LMA a EWT (nebo jiného vodního parametru), tvorba vztahu VI s biofyzikálními parametry z úlohy 2a) (Obsahem chlorofylu,SLA, obsahem vody. 7.Meření rychlosti fotosyntézy, gazometrický systém TARGAS