Sylabus
Lékařská mikrobiologie pro studenty parazitologie
1. Náplň oboru lékařská mikrobiologie, mikrobiologická diagnostická laboratoř (koncepce lékařské mikrobiologie, hlavní dílčí disciplíny, zaměření, funkce a priority oboru, postavení v současné medicíně, struktura a organizace pracoviště klinické mikrobiologie, management, správná laboratorní práce, hodnocení a kontrola kvality, bezpečnostní aspekty, desinfekce a sterilizace)
2. Základní vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii (algoritmus a fáze mikrobiologického vyšetření, přehled vyšetřovacích metod: mikroskopie, kultivace, identifikace čistých kultur, průkaz antigenů, nukleových kyselin a produktů mikroorganismů, průkaz protilátkové odpovědi makroorganismu na infekci)
3. Antibiotika a vyšetření citlivosti, antibiotická rezistence (přehled a charakteristika klinicky významných skupin antibiotik, parametry hodnocení antimikrobiální účinnosti, mechanismus účinku; definice, mechanismus a molekulárně biologická podstata rezistence, metody vyšetření citlivosti a interpretace výsledků, mikrobiologické podklady pro antibiotickou léčbu)
4. Patogenita a virulence mikroorganismů, normální mikroflóra člověka (mechanismy patogenního působení, faktory patogenity a virulence, podmíněná patogenita, normální mikroflóra lidského těla - charakteristika, funkce a význam, důsledky ekologické nerovnováhy mikrobiálního osídlení)
5. Streptokoky, stafylokoky a jiné grampozitivní baktérie (korynebaktéria, listerie, bacily) (mikrobiologická charakteristika, laboratorní průkaz v klinickém materiálu a identifikace, citlivost k antibiotikům, klinický význam, epidemiologie)
6. Enterobaktérie, nefermentující tyčinky, vibria, kampylobaktery, Helicobacter pylori (mikrobiologická charakteristika, laboratorní průkaz v klinickém materiálu a identifikace, citlivost k antibiotikům, klinický význam, epidemiologie)
7. Neisserie, moraxely, hemofily, bordetely, legionely (mikrobiologická charakteristika, laboratorní průkaz v klinickém materiálu a identifikace, citlivost k antibiotikům, klinický význam, epidemiologie)
8. Treponemy, borrelie, leptospiry, chlamydie a mykoplasmata (mikrobiologická charakteristika, laboratorní průkaz v klinickém materiálu a identifikace, citlivost k antibiotikům, klinický význam, epidemiologie)
9. Anaerobní baktérie, aktinomycety, nokardie, mykobakteria (mikrobiologická charakteristika, laboratorní průkaz v klinickém materiálu a identifikace, citlivost k antibiotikům, klinický význam, epidemiologie)
10. Základy lékařské virologie a mykologie (stručný přehled lékařsky významných virů a hub, laboratorní průkaz v klinickém materiálu, klinický význam a epidemiologie)
11. Komunitní a nozokomiální infekce: klinická mikrobiologie a epidemiologie (laboratorní diagnostika komunitních a nozokomiálních infekcí, vyšetřování klinických vzorků, interpretace výsledků, stručný přehled epidemiologie komunitních a nozokomiálních infekcí)
Anotace
v roce 18/19 se vyučuje
Lékařská mikrobiologie (pro parazitology) Přehled nejdůležitějších mikrobiologických vyšetřovacích metod, mechanismy patogenního působení, reakce na antibiotika. Patogenní a nepatogenní mikroflóra u člověka. Charakteristika, klinický význam a epidemiologie jednotlivých skupin mikroorganismů.
Vhodná pro studenty navazujícího magisterského studia parazitologie, po absolvovaní alespoň základů parazitologie. odkaz na prednasky : http://web.natur.cuni.cz/parasitology/vyuka/lekarskamikrobiologie/lekarska_mikrobiologie.html