Postup určení fenoménu konkrétních krajin bude překračovat biologické vědy - využívány budou i základní poznatky z geologie, historie, meteorologie a klimatologie nebo terénní archeologie. Důraz bude také kladen na vůně, zvuky a celkový pocit z krajiny - to poslední je vzhledem k naší evoluční historii poměrně zásadní
● biogeografické a geobotanické krajinné elementy indikátory výškové stupňovitosti (stromové dominanty, bylinné patro, struktura vegetace) indikace substrátu a vlhkosti (vlhkomilné a suchomilné druhy, indikátory střídavého zamokření, … indikátory substrátu
● historické krajiny terénní relikty - opevnění, hradiště, úvozy, důlní krajiny, atd… rudimenty hospodaření odpadky a odkud a ze kdy jsou urbánní struktura a architektura horská důlní (montánní) krajina vegetační a floristické elementy lidské přítomnosti a minulosti
● fyzické příznaky krajinných procesů terénní geomorfologie- sesuvy, pohyb býložravců (prtě), erozní strouhy a údolí aplikovaná dendrologie: “historie vepsaná do korun stromů” - formy růstu a architektury koruny jako ekologický záznamník - struktura a tvar koruny stopy disturbancí - vývraty, narušování zvířaty, příznaky povodňové a požárové dynamiky
● současné krajinné procesy invaze a ruderalizace - indikátory “hemerobie” vliv pohybu lidí a sešlapu, piknikování, trampové důlní a industriální krajina, inženýrská logika versus spontánní sukcese ekologie nemíst
Přednáška bude probíhat jako několikadenní exkurze kontrastní krajinou (gradient Krušné hory - česká křídová tabule přes České středohoří, Podřipsko, Slánsko a Kladensko).
Přednášky se budou účastnit i další přizvaní odborníci, kteří budou mít na starosti demonstraci některých dílčích krajinných fenoménu.
Cílem přednášky je demonstrace mnohovrstevnosti krajiny, krajinné identity a krajinných procesů v podobě detektivního sledování krajinných indikátorů v terénu a jejich uvedení do středoevropského kontextu. Absolvovat přednášku znamená naučit se určit kontext, dynamiku, sukcesní historii, lidskou historii i geografickou příslušnost středoevropských krajin na výškovém, teplotním a srážkovém gradientu od vlhkých a studených hor po teplou a suchou nížinu. Jednotlivé elementy umožní identifikovat klíčové fenomény v krajině probíhající. Získané dovednosti lze následně využít při krajinném a biologickém mapování, monitoringu, při tvorbě krajiny nebo při její ochraně. Lze je také využít k definici krajinného rázu, nebo i rozpoznání genia loci.
My budeme putovat. A básnit. A učit se. Kdo nepřežije, nedostane zápočet. A nedokončí studium.
Procházet krajinou, umět v ní hledat, rozumět, nerozumět, rozjímat, pozorovat, nasávat, hmatat, objevovat, pojmenovávat, dostávat pod kůži. Minulé, hodně vzdálené jevy, i ty současné a budoucí. Vyvřeliny vedle odpadků, neofyty vedle pralesů, živly a člověk, všechno v jednom dortu.
Proč je tu kamenná zídka? Kdo ji vytvořil, k čemu sloužila a proč je právě tady a ne vedle? Z jakého šutru je udělaná a co v ní dělá ten jeden úplně jiný šutr? Co na té zídce roste a odkud se to vzalo?
Co ten strom stínící zídku znamená? Symbol její zašlé slávy? Moudrý stařec objímající širší časový rámec? V kůře cosi vyryto. Blbost nebo poselství? Pod vrypem na temeni zídky jakési kytky. Mají ještě ty zbytky letniček ve stínavrhu stromu nějakou šanci? Co je to ale vlastně za kopec v dálavém pohledu skrzeva rozsochu dřevostoje? A co tu dělá mech a lišejník bránicí v přímém průhledu?
Ten zvuk shora, tam nad tím větvením, to je skřivan nebo strnad? Sedí ten pták nebo proletuje, zůstane, hnízdí, zajímá ho krajina tady nebo jen táhne dál?
S lahváčem na vrchu, s myslí navrch. Pak hledat nocleh. Ne všude. Blížící se bouřka uhání k rychlému rozhodování.
Pangejt? Stará stodola? Křoví stěží propustné pro kapky, ale i pro hřbet. Polní brázda, bránicí kutálení v bok, ale kruci blátivá. Jak tu krajinu pro spánek zkrotit?