1. Úvod. Informace a jejich výměna v chemii. Historie využití informací v chemii. Druhy a formy chemických informačních zdrojů. Kódování informací.
2. Primární chemické informační zdroje (časopisy, patenty, normy, zákony, lékopis).
3. Sekundární chemické informační zdroje (monografie a kompendia, tabulky, atlasy a sbírky, elektronické databáze).
4. Bibliografický popis dokumentů.
5. Referátové chemické informační zdroje. Referátové časopisy (Chemical Abstracts). Referátová kompendia (Beilstein, Gmelin). Elektronické referátové zdroje (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, Pubmed, aj.).
6. Práce s informačními zdroji. Rešerše. Odborné knihovny. Získávání primárních dokumentů. Osobní dokumentace.
7. Tvorba a presentace nových informací. Obecné poznámky ke zpracování výsledků výzkumu. Pracovní záznamy, laboratorní deníky. Diplomové a disertační práce. Přednášky. Odborné konference. Publikace výsledků v odborném tisku. Hodnocení publikovaných informací (citovanost, impact faktor). Financování vlastního výzkumu (granty).
Přednáška uvádí studenty do problematiky práce s chemickými informacemi a jejich praktického využití. Zvláště je vhodná jako průprava pro přípravu teoretické části bakalářsk é nebo diplomové práce a pro její správné sepsání.
Cílem přednášky je seznámit s problematikou informací a jejich využití v analytické chemii, a to od studia informací publikovaných v chemických informačních zdrojích, přes jejich efektivní hledání a práci s nimi, až k publikaci vlastních získaných výsledků. Velká pozornost je věnována práci s elektronickými referátovými zdroji (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, aj.) a praktickému provedení rešerší.
Probírány jsou i zásady správného vedení laboratorních záznamů, psaní odborných textů a presentace výsledků. Jsou zmíněny systémy hodnocení úspěšnosti prací (impakt faktor, h-index, citovanost) a grantová problematika.
Cílem je podat efektivní, praktický návod k využívání informací a vytváření smysluplných informací nových.