Sylabus
1) Vymezení objektu a předmětu demografie Obyvatelstvo jako objekt studia reprodukce lidských populací jako předmět. Úzké a široké vymezení demografie. Demografická reprodukce a populační vývoj. Demografie a populační studia. Studium migrací jako předmět geodemografie neboli geografie obyvatelstva. Odlišná podmíněnost přirozené reprodukce a migračních pohybů. Vázanost migrace na strukturu osídlení.
2) Jednota vědy z hlediska poznávání reality Jednota objektivní reality a omezené možnosti jejího poznávání v jejím celku. Různé přístupy jejího poznávání. Společný objekt pro různé disciplíny a jejich různý pohled vymezený v jejich předmětu. Universálnost metod vědeckého poznávání a výběr vhodných metod pro určitý předmět. Relativnost hranic jednotlivých disciplín a význam vymezení jádra jejich předmětu, kterým se liší od jiných disciplín, resp. specifičností daného předmětu, který není předmětem poznávání žádné jiné disciplíny.
3) Empirické a formálně metodcké disciplíny a dvojí pojetí teorie Empirické disciplíny ve smyslu studia určitých úseků objektivní reality. Metodické disciplíny ve smyslu uchopení poznávaného předmětu. Demografie a demografická statistika, historie jejich vzájemného vztahu, klady a zápory jejich prolínání. Teorie ve smyslu souhrnu hypotéz vypovídajících o reálných procesech a teorie ve smyslu metodických konstrukcí a modelů. Jejich vzájemná propojenost a vbýznam ve vědeckém poznávání.
4) Význam statistiky pro poznávání reality Význam poznávání pravidelností týkajících se jedmnotlivých jevů a událostí, ale jejich hromadného výskytu. Stochastičnost reálných procesů. Statistika jako metoda neúplné indukce a empirická disciplína studující struktury v realitě. J. Korčák a jeho předchůdci. Přírodní dualita statistických rozložení. Význam o omezenost Korčákova přístupu. Rozpracování tohoto přístupu v pracech M. Hampla.
5) Hierarchie reality a klasifikace vědních disciplín Význam vývojového principu pro klasifikace vědních disciplín. Demografie jako bio-sociální disciplína na hranici biologie a sociologie v širokém vymezení (zahrnující všechny sociální disciplíny včetně sociální antropologie). Klasifikace Saint Simona a Masaryka. Nedostatečnost vývojového principu. Hierarchie reality zavádějící druhý princip komplexity neboli úplnosti. Klasifikace vědeckých disciplín založená na hierarchiii reality. Demografie jako elementární obor na rozdíl od oborů komplexních (geografie, ekologie). Sociální obory jako obory semikomplexní a odpovídající statistická rozložení podle komplexity (elementarity) oboru.
6) Vnitřní diferenciace a vnější návaznost demografie, geografie, sociologie a ekonomie Základní principy diferenciace empirických oborů. Princip postupného vydělování předmětu (analýza) a syntéza poznatků (celek - část). Princip postupné generalizace na straně jedné a specifikace předmětu na straně druhé (obecné - zvláštní). Princip postupné metodologické formalizace resp. konkretizace předmětu (abstraktní - konkrétní). Vntřní diferenciace demografie, geografie, sociologie a ekonomie. Vnější návaznosti těchto disciplín.
7) Systémový přístup v demografii Možnosti vymezení systémů s lidmi a jejich chování. Populační systém, geopopulační systém, populačně geografický systém, sociální systém, demografický soubor, demografický systém. Postup totalizace a zkomplexňování Různé chování systémů s lidmi. Vnitřní a vnější podmíněnost reprodukce systémů s lidmi.
8) Koncepce demografického rozvoje a demografická revoluce Rozvoj jako obecná kategorie vývoje přírodních a společenských systémů. Člověk jako součast kolektivu s kolekticním vědomím a jeho postupná individualizace. Globální revoluce moderní doby a její různé části. Demografická revoouce jako její relativně samostatná část. Různé typy demografické revoluce. Teoretické zdůvodnění demografické revoluce jako výsledek chování demografických systémů.
9) Populační optimum a jeho různá vymezení Historie koncepce populačního optima. Platon, T. More a E. Cannan. Statické a dynamické pojetí populačního optima. Různá a často protichůdná vymezení populačního optima.
10) Obecná populační teorie Alfreda Sauvyho Teorie Alfreda Sauvyho jakou souhrn poznatků a hypotéz o populačním vývoji.
11) Budování demografické teorie Význam vědecké hypotézy. Hypoteticko- deduktivní metoda explanace. Deduktivně nomologická a statistická explanace. Význam o omezenost statistických pravidelností. Význam intuice při tvorbě hypotéz. Teorie metafyzické a testovatelné. Přechod od obecné teorie k pomocné teorii a statistickému modelu. Vnitřní logická verifikace teorie a její empirická testovatelnost. Nemožnost dokonalé verifikovatelnosti teorie; ta může být pouze provizorně podpořena fakty nebo odmítnuta.
12) Kritika současného stavu demografického poznávání Nevyváženost jednotlivých aspektů poznávání demografických procesů. Převaha analýzy nad syntézou. Omezenost statistických modelů poznávání reality. Převaha makropohledů nad mikropohledy. Přílišná závislost na oficiálně poskytovaných datech a málo rozvinuté formy získávání vlastních informací.
Anotace
Postavení demografie v rámci současného rozvoje vědy, podstata vědeckého přístupu k realitě a význam ideologie v procesu poznávání, klasifikace vědeckých oborů a postavení demografie v jejich rámci. Pozornost je věnována významu statistiky a statistických struktur při poznávání reality a využití tohoto přístupu k pochopení hierarchie reality, podstatě systémového přístupu v demografii a vnitřní a vnější podmíněnosti demografických procesů.
Samostatnou problematiku tvoří vnitřní diferenciace demografie a její návaznost na poznání v oborech jako je sociologie, ekonomie, geografie, antropologie a ekologie. Vysvětleno je pojetí demografického rozvoje, teorie demografické revoluce, populačního optima a pozornost je věnována kritické diskusi současnému stavu demografické teorie.
Aktuální sylabus a požadavky kurzu pro akademický rok 2019/2020 jsou v Moodle.