Charles Explorer logo
🇨🇿

Hodnocení krajiny z hlediska geověd

Předmět na Přírodovědecká fakulta |
MDPS047

Sylabus

Geologická stavba území ovlivňuje, kromě exogenních geologických činitelů a v posledních staletích i člověka, do značné míry tvářnost krajiny a způsob jejího využívání lidskou společností. Regionální znalost geologické stavby je základem pro účelné využívání ekonomického potenciálu krajiny, ochrany životního prostředí a např. řízení odpadového hospodářství, procesů rehabilitace krajiny po těžbě a jiné činnosti člověka. Přednáška stručně seznámí posluchače s hlavními rysy geologické stavby území ČR, základními regionálními jednotkami, jejich litologií, základními petrofyzikálními vlastnostmi důležitými pro např. akumulace podzemních vod, šíření kontaminantů a morfologií. V návaznosti na to budou jednotlivé celky zhodnoceny dle následujících kriterií: a) z hlediska endogenních rizik (zemětřesení) b) exodynamických rizik (sesuvy, skalní řícení, eroze, povodně) c) půdního a zvětrávacího pokryvu a jeho interakcí s biosférou d) obsahů toxických prvků v horninovém pozadí, přirozené radioaktivity hornin e) petrofyzikálních vlastností hornin ve vztahu k proudění podzemních vod a šíření kontaminantů f) surovinové základny pro rozvoj územně správních celků

Geologické jednotky vystupující na území ČR budou členěny a charakterizovány v následujícím pořadí: 1. Prevariské a variské jednotky ČM (moldanubická oblast, tepelsko-barrandienská oblast, sasko-duryňská oblast, moravsko-slezská oblast) včetně permokarbonských limnických a paralických pánví 2. Jednotky platformního pokryvu ČM (trias, jura, křída, terciér, kvartér) 3. Vnější flyšové Karpaty a Karpatská předhlubeň

Anotace

Cílem přednášky je na příkladě území České republiky osvětlit vztahy mezi geologickou stavbou území, jejím socioekonomickým potenciálem a dalšími funkcemi krajiny, včetně aspektů tvorby a ochrany životního prostředí v rámci trvale udržitelného rozvoje. Důraz bude kladen zejména na hodnocení jednotlivých regionálních celků z hlediska endogenních rizik, exodynamických procesů (eroze, sesuvy, povodně), hydrogeologického potenciálu, surovinové základny, ochrany půdního fondu a rizik spojených s přirozenými škodlivými elementy v litosféře i antropogenními kontaminanty.