Detailně bude analyzován fosilní obsah následujících tafonomických oken (= lagersttäte) světového významu: Bitter Springs, Ediacara, Doushantou, Burgess Shale, Chengjian, Kaili, Orsten, Beecher´s trilobite, Soom Shale, Herefordshire, Hunsrück Slate, Rhynie Chert, Mazon Creek, Malý Karatau, Holzmaden Shale, Morrison Formation, Solnhofen Limestone, Santa a Crato formations, Geiselthal, Messel, Jantar, Black smokers, asfalty, Jehol, Santana, Libanon. Tento rozbor bude doplněn analýzou stratigrafického rozsahu v kombinaci s prostředím, jež je zachováno (suchozemské - lesy, jezera, potoky, louky, ?; mořské - hloubka, salinita, obsah kyslíku, ?; vztahy In situ, alochtonita) Podobně bude analyzován fosilní obsah následujících tafonomických oken výsktů mimořádného zachování v Českém masívu: Proterozoické stromatolity, pasecké břidlice, jinecké souvrství, klabavské a šárecké souvrství, řevnické křemence, kosovské souvrství, kopaninské souvrství, karbon (ryby, krytolebci), Ovčín, bělohorské souvrtví, Bechlejovice, Kučlín, Bílina, menilitové vrstvy. Struktura jednotlivých kapitol jak budou probrány:
1. historie objevu (stav prozkoumanosti),
2. stratigrafické, faciální a tafonomické souvislosti,
3. popis a ukázky fosílií - hlavní část,
4. paleoekologie,
5. výskyty v dalších oblastech světa (případné ekvivalenty v ČM),
6. geografické rozšíření (vazba na teplotní pásma - paleogeografie, dnešní geografie),
7. kde, pokud a jak probíhá současný výzkum,
8. citace vybrané literatury
V jednotlivých blocích budou probrány základní typy taxonomických oken od proterozoika do recentu. Důraz bude kladen na způsoby fosilizace, paleoekologii jednotlivých organismů a metody výzkumu