Sylabus
1. Základní terminologie používaná v toxikologii, hlavní toxikologické parametry a zjišťování toxicity. Účinky toxické látky, vztah účinku a dávky, osud cizorodé látky v organismu.
2. Jedovaté sloučeniny přírodního původu - rozdělení do skupin, jejich charakteristické i společné vlastnosti. Rostlinné jedy - charakterističtí zástupci producentů rostlinných jedů (tis červený, oměje, bolehlav plamatý).
3. Rostlinné jedy - tropanové alkaloidy, strychnin, alkaloidy máku setého, kyselina šťavelová, kardiotonické glykosidy náprstníků.
4. Rostlinné jedy - neurotoxické složky pelyňku a příběh absintu.
5. Toxiny mikroskopických hub - paličkovice nachová a příběh „černého zrna“, lékařské využití námelových alkaloidů.
6. Toxiny mikroskopických hub - aflatoxiny, ochratoxiny, zearalenony, trichotheceny, další významné mykotoxiny. *
7. Lékařské využití některých mykotoxinů. Průběžný test.
8. Houbové jedy - charakterističtí producenti těchto jedů (muchomůrky, lysohlávky atd.), projevy otrav (syndromů), možnosti lékařského využití.
8. Bakterie a bakteriální toxiny, charakterističtí zástupci patogenních mikroorganismů.
9. Příklad 450 let dlouhého „boje“ proti Treponema pallidum.
10. Toxičtí živočichové (fanerotoxicita a kryptotoxicita), druhové rozdělení a hlavní zástupci, pasivní a aktivní toxicita, nejvýznamnější skupiny živočišných jedů.
11. Anorganické toxické sloučeniny přírodního původu - anorganické prvky a jejich výskyt v minerálech. Využití toxických přírodních anorganických látek.
12. Anorganické toxické sloučeniny přírodního původu - oxid uhelnatý, oxidy dusíku, amoniak atd. *
13. Závěrečný test.
Anotace
Předmět je zaměřen na seznámení posluchačů s problematikou přírodních toxických látek (nepřesně přírodních jedů). Z toxikologického hlediska je můžeme rozdělit do dvou skupin. První je tvořena biologicky aktivními organickými sloučeninami, druhou skupinu tvoří prvky a jejich sloučeniny, které řadíme do oblasti anorganické chemie. Jedovaté přírodní organické látky se podle svého původu dělí na rostlinné jedy, toxické sloučeniny mikroskopických hub, houbové toxiny, bakteriální toxiny a živočišné jedy.
Zřejmě nejznámnějším zdrojem přírodních toxických látek jsou vyšší jedovaté rostliny. Bývají charakteristické pro určitý rostlinný druh, mohou se však vyskytovat i u více rostlinných druhů, někdy také u celého rodu. Další rozsáhlou skupinu přírodních jedů přinášejí nižší houby, tzv. mikromycety. Mikromycety jsou vícebuněčné mikroorganismy, které spolu s kvasinkami a kvasinkovitými mikroorganismy tvoří obrovskou skupinu mikroskopických hub. Podstatnou skupinu producentů toxických přírodních látek tvoří jedovaté vyšší houby, makromycety, tedy ty, které vytvářejí plodnice obsahující houbové jedy. Další skupinou jsou mikrobiální toxiny. To jsou látky bílkovinné povahy, jsou antigenní a vyvolávají imunitní odezvu organismu. Zpravidla vznikají jako metabolity určitých mikroorganismů, především bakterií. Neméně významné jsou jedy živočišné. Určité druhy zvířat patřící do všech skupin od prvoků až po savce, s výjimkou ptáků, mají schopnost vytvářet toxiny, které jim umožňují chycení a trávení potravy a obranu proti predátorům. Anorganické jedy přírodního původu jsou reprezentovány řadou toxických prvků jakými jsou například olovo, rtuť, antimon, kadmiun a jejich sloučeninami.