1. popsat alespoň 10 námětů vhodných pro výuku geografie v terénu; posoudit jejich přednosti a nevýhody, hlavní cíle i výukové podmínky nutné pro jejich realizaci;
2. klást si a odpovídat na základní geografické otázky zaměřené na posouzení polohy místa, jeho specifických podmínek (kvalit) a faktorů ovlivňujících jeho stav, vývoj i vztahy a vazby s okolím různého řádu;
3. orientovat se v území podle map různých typů a měřítek a pomocí GPS; odhadovat vzdálenosti a rozlohy ploch;
4. na základě předem stanovených kritérií provést záměrné pozorování městské i venkovské krajiny a anketární šetření s místními obyvateli; zhodnotit kvalitu místa podle určitých hledisek;
5. popsat, vysvětlit a realizovat metodiku terénního geografického průzkumu, která umožňuje
5.1 změřit průtok vodního toku (pomocí plovákové metody i hydrologické vrtule)
5.2 mapovat krajinu (podle metodiky ČÚOP VaMP)
5.3 u odkrytých půdních profilů stanovit půdní horizonty
5.4 identifikovat v terénu stopy geologických a geomorfologických procesů
5.5 rozpoznat základní druhy dřevin a zdůvodnit jejich výskyt na daném stanovišti
5.6 změřit a porovnat biodiverzity různých stanovišť
5.7 předpovědět vývoj počasí (na základě určení oblaků a směru větru);
5.8 určit klimatické charakteristiky (např. převažující směr větru podle stromů);
5.9 identifikovat v lokalitě stopy globalizace, dopady cestovního ruchu, slabiny a pozitiva pro trvalé bydlení
6. na základě rozhovoru se zastupiteli místní správy popsat specifické a obecné problémy navštíveného města;
7. vyhledat dle zadání podstatné informace v relevantních zdrojích, na základě těchto informací a informací získaných terénním průzkumem provést SWOT analýzu navštíveného místa, resp. regionu.
Hlavním cílem předmětu je přispět k osvojení způsobilosti studentů učitelského zaměření realizovat terénní výuku geografie na všeobecně vzdělávacích školách. Tento cíl podmiňuje celkovou koncepci týdenního kurzu a náplň jednotlivých bloků výuky. Po absolvování kurzu, studenti by měli umět
1. popsat alespoň 10 námětů vhodných pro výuku geografie v terénu; posoudit jejich přednosti a nevýhody, hlavní cíle i výukové podmínky nutné pro jejich realizaci;
2. klást si a odpovídat na základní geografické otázky zaměřené na posouzení polohy místa, jeho specifických podmínek (kvalit) a faktorů ovlivňujících jeho stav, vývoj i vztahy a vazby s okolím různého řádu;
3. orientovat se v území podle map různých typů a měřítek a pomocí GPS; odhadovat vzdálenosti a rozlohy ploch;
4. na základě předem stanovených kritérií provést záměrné pozorování městské i venkovské krajiny a anketární šetření s místními obyvateli; zhodnotit kvalitu místa podle určitých hledisek;
5. popsat, vysvětlit a realizovat metodiku terénního geografického průzkumu, která umožňuje
5.1 změřit průtok vodního toku (pomocí plovákové metody i hydrologické vrtule)
5.2 mapovat krajinu (podle metodiky ČÚOP VaMP)
5.3 u odkrytých půdních profilů stanovit půdní horizonty
5.4 identifikovat v terénu stopy geologických a geomorfologických procesů
5.5 rozpoznat základní druhy dřevin a zdůvodnit jejich výskyt na daném stanovišti
5.6 změřit a porovnat biodiverzity různých stanovišť
5.7 předpovědět vývoj počasí (na základě určení oblaků a směru větru);
5.8 určit klimatické charakteristiky (např. převažující směr větru podle stromů);
5.9 identifikovat v lokalitě stopy globalizace, dopady cestovního ruchu, slabiny a pozitiva pro trvalé bydlení
6. na základě rozhovoru se zastupiteli místní správy popsat specifické a obecné problémy navštíveného města;
7. vyhledat dle zadání podstatné informace v relevantních zdrojích, na základě těchto informací a informací získaných terénním průzkumem provést SWOT analýzu navštíveného místa, resp. regionu.
Terénní cvičení z geografického vzdělávání je určeno posluchačům učitelského studia geografie a jeho hlavním cílem je vybavit budoucí učitele praktickými dovednostmi, které uplatní při realizaci terénní výuky na základních a středních školách.