1. Blokující anticyklóny; cyklóny a dráhy cyklón (stormtracks): definice, detekce, metody „stopování“, klimatografie výskytu, vzniku, zániku
2. Dálkové vazby (teleconnections) a módy proměnlivosti: metody detekce, lokalizace, vzájemná souvislost
3. Typizace a klasifikace: účel, třídění klasifikačních postupů, příklady běžně užívaných typizací: Hess-Brezowsky, Brádka, Jenkinson-Collison, atd. Vybrané cirkulační indexy
4. Souvislost atmosférické cirkulace a přízemních klimatických prvků: přístupy „od cirkulace ke klimatu“ a „od klimatu k cirkulaci“, včetně příkladů
5. Metody kvantifikace vlivu atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky: regresní, korelační analýza aj.
6. Vlivy atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky, včetně hydrometeorologických extrémů
7. Vlivy atmosférické cirkulace na další environmentální a bioklimatologické proměnné (koncentrace znečišťujících látek a ozónu, lesní požáry, laviny, fenologické fáze, zemědělská produkce atd.), časová (ne)stabilita těchto vlivů
8. Dlouhodobé změny atmosférické cirkulace
9. Souvislost změn atmosférické cirkulace s dlouhodobými změnami (trendy) teploty, srážek a dalších klimatických proměnných
10. Klasifikace vzduchových hmot (počasí), její aplikace v biometeorologii a bioklimatologii
11. Klimatografie atmosférických front
12. Atmosférická cirkulace a modelování klimatu. Využití postupů dynamické a synoptické klimatologie v analýze výstupů klimatických modelů a v postupech statistického downscalingu
Cílem předmětu je seznámit studenty s atmosférickou cirkulací v mírných a vysokých zeměpisných šířk ách, způsoby jejího popisu a problematikou vlivu atmosférické cirkulace na přízemní klimatické poměry a environmentální proměnné