Sylabus
Cíl: Seznámit studenty se základními principy politické diferenciace světa a přístupy, kterými je zkoumána. Důraz je kladen na roli geografických faktorů a komparaci politických charakteristik geografických subjektů. Forma: Předmět probíhá formou prezenčních přednášek kombinovaných s cvičením. V rámci cvičení budou zadávány úkoly, jejichž splnění je předpoklad pro zapsání ke zkoušce. Úkoly se budou odevzdávat elektronicky v aplikace Google Classroom. Sylabus předmětu:
1. Co je to politická geografie – objekt a předmět (specifikace) studia, definice, diskuse pojmu a zaměření; vývoj poznání oboru; principy a formy politické diferenciace světa.
2. Stát – objekt i předmět zájmu politické geografie; teorie definice, teorie a funkce státu, diskuse významu.
3. Vývoj politické mapy světa, deviantní formy státnosti, význam hranic.
4. Klasifikace států podle forem státoprávního uspořádání; politické systémy, územně správní organizace, problematika decentralizace.
5. Demokracie a svoboda – ideologické koncepty a rozdělení světa, geografické aspekty vývoje demokracií, lidská práva a svobody, metodika jejich hodnocení.
6. Lokální politika – aktéři, konflikty zájmů, symbolika prostoru města
7. Geografie voleb – volební systémy, geografické aspekty a souvislosti voleb a volebních výsledků, politické síly a strany.
8. Stát a národ – koncept národa a jeho diskuse, nacionalismus a separatismus, etnická diferenciace a homogenizace světa.
9. Náboženství a kulturní diferenciace – hlavní náboženské systémy, geografické a politické aspekty kulturní diferenciace světa.
10. Mocenské uspořádání světa – geopolitické systémy, jejich vývoj, současné tendence.
11. Geografie konfliktů – klasifikace a typologie, formy, příčiny, současné příklady.
12. Geografie integrace – integrační procesy, důvody, formy, klasifikace integrací, Evropská unie, nejpokročilej ší integrace světa.
Anotace
Cílem je seznámit studenty se základními principy politické organizace a diferenciace světa a s přístupy, kterými je zkoumána. Důraz je kladen na význam geografických faktorů a měnící se roli jejich vlivu na politické procesy a na komparaci politických charakteristik geografických subjektů.
Základem je hodnocení států jak z hlediska jejich působení a postavení v mezinárodním kontextu (geopolitika a mezinárodní politika), tak z hlediska jejich vnitřní organizace a struktury. Součástí je problematika státoprávního a územně správního uspořádání, politických systémů a stran, geografie voleb, konfliktů, integrace, souvislosti hospodářského a politického vývoje.