Sylabus
Do 26. 10. 2023 studenti přečtou kap. 1-5 z Daněk (2013) a vypracují úkoly TG1 a TG2.
Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem geografického myšlení a vybranými geografickými koncepty.
Daněk, P. (2013): Geografické myšlení: úvod do teoretických přístupů. Masarykova univerzita, Brno, 171 s.
Úvod – specifikace předmětu, seznámení s obsahem kurzu a nároky k jeho splnění Geografie a vývoj geografického myšlení
Teorie obecně a teorie v geografii (ilustrace na konkrétních příkladech)
Vybrané klíčové pojmy v geografii.
- Úvod: Proměny geografického myšlení jako vědecký problém
- Tradice regionální geografie
- Geografie prostorovou vědou
- Post-pozitivistické přístupy ve společenských vědách a v geografii
- Humanistické geografie – Behaviorální geografie
- Radikální geografie – Marxistická geografie
- Feministické geografie
- Postmoderní geografie – Kulturní a prostorový obrat ve společenských vědách
- Post-strukturalistické geografie – Geografie diference / různorodosti
- Nová kulturní a nová regionální geografie
- Česká sociální geografie v posttotalitním období
- Reflexe tzv. nových geografií v české sociální a regionální geografii
Anotace
Cílem předmětu je představit proměny geografie od jejího etablování v moderní vědní obor v 19. století po současnost. Svým zaměřením předmět umožňuje studentům na příkladu hlavních etap, resp. klíčových paradigmat pochopit podstatu proměn předmětové orientace geografie na pozadí vývoje systému věd i v měnících se časoprostorových a společenských kontextech.
V kurzu jsou představeny proměny nejen obsahu (výzkumná témata a problémy) a klíčových geografických konceptů (region, místo, krajina, měřítko ad.), převažující metodologické přístupy bádání, ale i stěžejní osobnosti a “školy” světové a české geografie.
Obsah předmětu je koncipován s ohledem na požadavky SZZK v navazujících magisterských studijních programech učitelství geografie. Absolvování předmětu by mělo studentům usnadnit zpracování závěrečných prací, hlavně obecných - teoretických a metodologických - východisek práce, a přípravu k SZZK.
V průběhu předmětu jsou uplatněny převážně prvky distančního vzdělávání. Důraz se klade na samostudium a kritické čtení textů uvedených k jednotlivým lekcím v SIS. Porozumění textům se ověřuje formou individuálních dílčích výstupů studentů (např. anotace, myšlenkové schéma, poster, prezentace).
Absolvent kurzu:
- rozlišuje mezi pojmy historie geografie a dějiny geografického myšlení
- umí vlastními slovy představit různé zdroje informací o dějinách geografického myšlení
- rozumí pojmům: objekt a předmět studia, paradigma, vědecká revoluce
- na časové ose umí schematicky vymezit klíčové etapy a mezníky změn myšlení v geografii a tyto zařadit do kontextu společenských změn
- rozlišuje vnější rámce a vnitřní podmíněnosti změn geografického myšlení
- rozumí pojmu geografický / environmentální determinismus
- umí vlastními slovy vysvětlit podstatu jednoho z klíčových geografických konceptů – regionu
- rozlišuje mezi jednotlivými školami tradiční regionální geografie a jejich přístupy
- zná klíčové postavy tradiční RG
- umí vysvětlit základní rozdíl mezi idiografickými a nomotetickými přístupy
- rozumí pojmu geografický posibilismus, milieu, tzv. vlastivědné schéma
- umí vlastními slovy vysvětlit podstatu změn geografického myšlení v poválečném období a specifikovat příčiny změn
- zná klíčové postavy a díla humánní geografie 50. a 60. let
- diskutuje přínos tzv. kvantitativní revoluce geografii a české sociální geografii
- rozumí pojmu teorie, pozitivismus, zákonitost, pravidelnost, opakovatelnost, geografická organizace společnosti
---
Objekt a předmět studia geografie, postavení geografie v rámci ostatních věd, vnitřní struktura discipliny. Vývoj vědy a vývoj geografického myšlení. Popisná regionální geografie (klasifikace geografických informací, geografický determinismus). Prostorová věda (kvantitativní revoluce, nomotetická versus idiografická geografie). Post-pozitivistické přístupy (kritika pozitivismu, multiparadigmatičnost a pluralita přístupů, role subjektu - kritická teorie, pozitivní, kritická a normativní úloha geografie, aktér versus struktura). Vybrané klíčové koncepty (region, krajina, místo a prostor, absolutní a relativní prostor a vzdálenost, časoprostorová difuze, roztahování a smršťování, regionalizace a územní typologie, globalizace a globální jevy) a vybrané pravidelnosti (vnitřní uspořádání města - Chicagská škola, pravidlo velikostního uspořádání měst, teorie centrálních míst, geografická organizace reality). Nová regionální a nová kulturní geografie (sociální konstrukce reality).