Sylabus
Obsah přednášky a semináře se dotýká zejména následujících souborů témat:Úvod do problematikyseznámení se strukturou přednášky a semináře a s podmínkami zápočtu a zkouškyzákladní vymezení pojmů: metodologie, metoda, koncept, pramenhistorická a kulturní geografie jako mezioborové disciplíny; proměny historické a kulturní geografie, jejich cílů a metodologie; imaginativní geografiePrameny historickogeografického poznáníhlavní kategorie pramenů: hmotné, písemné, obrazové, kartografické, orálníobecné zásady a problémy práce s prameny a klíčové charakteristiky jednotlivých typů pramenů, jejich výhody a úskalí jejich využívánízdroje pramenů a správa informací, základy archivní práceTerénní výzkumzásady, přednosti a negativa práce v terénu; možnosti získávání poznatků terénním výzkumemžité prostředí jako zdroj informací; pozorování a zúčastněné pozorováníPrameny písemnéstatistické a vyprávěcí prameny, jejich typy a kategorie, možnosti jejich využití a interpretacehospodářská statistika a statistika o obyvatelstvuvyprávěcí (literární) prameny jako zdroj poznánízáklady onomastiky a toponomastiky; místní a pomístní zeměpisné názvy; symbolika pojmenováníPrameny obrazovéklíčové charakteristiky a typy obrazových pramenů (kresba, malba, fotografie, film), možnosti a překážky práce s nimivytváření, správa a práce s obrazovými prameny; způsoby jejich interpretace; vizuální metodologiezáklady fotografie; srovnávací fotografie; autofotografiegrafické symboly a možnosti jejich analýzyPrameny orálníorální historie a povaha orálních pramenů, výhody a nevýhody orálních pramenůsběr, zpracování a interpretace orálních pramenůřízený polostrukturovaný rozhovor, jeho příprava a zpracování
Anotace
V průběhu předmětu se studentky a studenti seznamují s vybranými metodologiemi a metodami uplatňovanými v historické, kulturní a regionální geografii. Zejména se diskutují povaha, možnosti a úskalí uplatnění a interpretace různorodých pramenů historickogeografického poznání (hmotné, písemné, obrazové, orální). Pozornost se dále věnuje problémům a východiskům terénního výzkumu, otázkám dokumentace zkoumaných jevů, využívání kvalitativních přístupů a praktického uplatnění historicko- a kulturně geografických poznatků. Důraz se klade na interdisciplinární povahu historicko- a kulturně geografického studia, především s přesahem do oborů historiografie, archeologie, antropologie, etnografie a dalších. Uvedená témata se v průběhu kurzu diskutují jak v obecné rovině, tak s využitím příkladů výzkumů realizovaných pracovníky Centra pro výzkum v kulturní a historické geografii (KUHIG) při katedře sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
V průběhu předmětu jsou uplatněny prvky distančního vzdělávání. Interaktivní forma výuky umožňuje studentům uplatnit poznatky např. z historické, kulturní, regionální, religiózní, politické, fyzické a dalších disciplín geografie, ze studií krajiny a dědictví, z kulturních, regionálních, environmentálních a hospodářských dějin, archeologie, sociologie, kartografie apod.
Obsah předmětu je koncipován s ohledem na požadavky SZZK v navazujících magisterských oborech: krajina a společnost, sociální geografie a regionální rozvoj, regionální a politická geografie a učitelství geografie. Absolvování předmětu by mělo studentům usnadnit zpracování závěrečných prací a přípravu k SZZK.
Další informace k předmětu jsou dostupné v systému Moodle.