Sylabus
1. Úvod: využití strojového překladu, vymezení vzhledem k ostatním lingvistickým oborům a aplikacím, základní typologie systémů, stručný vývoj od konce
40.let.
2. Lingvistické problémy překladu a jejich řešení: víceznačnost, souznačnost v jednom jazyce a v překladu, anafora, dosah kvantifikátorů.
3. Pre- a post-editace, řízený jazyk a jejich vliv na kvalitu překladu.
4. Různé koncepce strojového překladu a jejich porovnání: symbolické, založené na příkladech, na znalostech; transfer, interlingua, pivotní jazyk, překladová paměť.
5. Praktické využití a kritéria pro hodnocení systémů: hledání efektivního způsobu spolupráce člověka a systému, hodnocení kvality překladu a ekonomické výhodnosti.
6. Představení experimentálních a dostupných komerčních systémů.
Anotace
Předmět se týká historie a současnosti automatizovaného překladu přirozených jazyků. V historických souvislostech představí jednotlivé metody automatického překladu, zejména klasický překlad pomocí ručně psaných pravidel, překlad založený na přikladech a na znalostech.
Dále budou podrobně představeny zajímavé světové i domácí překladové systémy (TAUM-METEO, Systran, Eurotra, ETAP, Ruslan, Česílko apod.). Studenti se dále seznámí s metodami a systémy strojem podporovaného překladu.