Hra na nástroj je disciplína spojující praktické nástrojové dovednosti s osobitým přístupem ke studovaným skladbám na základě formujících se hudebně teoretických znalostí. Směřuje k esteticky hodnotné interpretaci hudebních děl, jejímž předpokladem je technika pravé i levé ruky, osvojení přednesové kultury, tempové i formální výstavby a v neposlední řadě tu hraje roli emocionální přínos interpreta.
Obsah předmětu: v každém studijním individuálním plánu je stanoven jak nastudovaný repertoár, tak rozvoj improvizačních dovedností. Osvojení přednesové skladby některého z autorů 20. století.
Další vytváření rezervoáru drobných skladeb s příslušným didaktickým využitím. Dovednost vytvářet stylizované doprovody s využitím hlavních a vedlejších kvintakordů, septakordů a mimotonálních dominant.
Stále je procvičována transpozice písní do jiných tónin a tvorba předeher, meziher, doher. Součástí interpretace písní je jejich současný zpěv.
U houslové hry pak zpěv písně s dotvářeným druhým hlasem.