* Česká literatura na přelomu století
* Vědomí krize kulturně politický přehled, změny politické reality a praxe, fenomén krize v rovině sociáln í, národní, politické, umělecké, morální a náboženské, krize estetického kánonu, iluze národní jednoty, proměny funkce literatury, koncepce národní a životní filosofie ( politický realismus), impulsy, signály a otázky nové literatury
* Nástup moderny nová a stará literatura, boje o realismus a naturalismus, spory o dílo E. Zoly, spory mezi mladými a starými (Hálek, manifest Česká moderna, další generační uskupení - zrod Moderní revue, Katolická moderna, Almanach secese)
* Básnický realismus a dílo J. S. Machara pojem realismus - historicko-typologický exkurs, realistická poetika, zájem o "obyčejnou realitu", "žánry" - F. Coppée a jeho čeští napodobitelé, funkce popisu a detailu v poezii, město jako nové dějiště života; Confiteor jako veršovaný mozaikový román životní a milostné deziluze, J. S. Machar jako kritik a polemik, jako intimní lyrik, jako autor politických veršů, jeho historická koncepce Svědomím věků - ideál antiky, kritika Říma
* Impresionismus jako směr a stylová tendence v české lit. přelomu století a dílo A. Sovy evropské literární a výtvarné souvislosti, impresionismus jako směr a stylová tendence; vpád subjektu do obrazu přírody a cesta lyriky od reálné krajiny po imaginární krajinu duše; cesta A. Sovy od básnického realismu a impresionismu k dekadenci a symbolismu, lyrika deziluze a zlomeného společenského snu, Soucit a vzdor, Lyrika lásky a života, Sova jako intimní, přírodní a milostný lyrik, gesto revolty, intimní milostná balada, hledání pozitivních jistot, proměnlivost poetiky; Sovova próza autobiografická a novoklasicistická; další představitelé stojící mezi realismem a impresionismem (A. Klášterský, K. Červinka, F.X. Svoboda)
* Symbolismus v české poezii a dílo Otokara Březiny dobová představa a programy, symbolismus a dekadence, duchovní a literární kontext, Vrchlického epigoni v roli předchůdců - presymbolismus (J.Kvapil, J. Borecký, O. Auředníček), nejvýznamnější reprezentanti symbolistické směrové tendence - O. Březina, A. Sova, K. Hlaváček, P. Bezruč, S. K. Neumann, specifičnost českého symbolismu - sociální rozměr, příznačné dobové autostylizace a symbolistická poetika, žánrová a veršová struktura českého symbolismu - alexandrín jako exkluzivní typ verše a různé podoby rozvolňování verše a verslibrismus v 90. letech
* Česká dekadentní literatura (K. Hlaváček, J. Karásek ad.)
Moderní revue jako centrum vyhraněné symbolistně dekadentní literatury, evropské literární a výtvarné souvislosti, čeští předchůdci dekadentního životního pocitu (I.Geisslová, B. Jelínek, A. Chlumecký, epigoni Vrchlického, presymbolisté); zrod Moderní revue - J. Karásek, A. Procházka, H. Kosterka, znaky dekadentního umění, estetický ideál dekadence, příznačné dobové dekadentní stylizace, estetismus; básnický a myšlenkový vývoj K. Hlaváčka; J. Karásek jako básník, prozaik a kritik; další představitelé symbolistně dekadentní tvorby - J. Opolský, P. Kles, K. Babánek, B. Knösl, E. z Lešehradu, J. z Wojkowicz, K. Sezima, K. Kamínek, L. Ziková, R. Jesenská, A. Breisky aj.
* Typologie české literární kritiky 90. let a zrod kritické osobnosti F. X. Šaldy krize estetického kánonu, hledání orientace, boje o realismus a naturalismus (Zola, Ruská knihovna, Ibsen), zrod realistické politické koncepce, T. Masaryk: O studiu děl básnických - umění jako nástroj výchovy a ideologie, O. Hostinský: O realismu uměleckém (poměr mezi pravdou a krásou), herbartovská kritika dogmatická (J. Durdík), nacionalistická kritika kolem časopisu Osvěta ( E. Krásnohorská, F. Schulz, F. Zákrejs), J. Vrchlický jako kritik, moravská literární kritika, realistická kritika (H.G.Schauer aj.), staré estetické zásady (Durdík, Tyrš) a kritická praxe, nové pojetí a funkce kritiky, národní tradice a modernost, styl jako výraz individuality, Mrštíkova koncepce realismu - typizace, impresionistická a estétská kritika okruhu Moderní revue (J. Karásek, A. Procházka, M. Marten), osobnost F. X. Šaldy - estetické a filozofické zdroje, od Analýzy k Syntetismu - pojetí duchovní syntézy, "Kritika patosem a inspirací" (Boje o zítřek, Duše a dílo), pojetí tvůrčí individuality, prosazování moderních uměleckých směrů, Šalda jako generační kritik (Sova, Březina) i jako polemik (polemiky se staršími i uvnitř generace), pojetí stylu a životnosti umění, kritická osobnost F. V. Krejčího.
* Próza mezi realismem, naturalismem a impresionismem - nové impulsy a směřování (V. Mrštík, J. K. Šlejhar, K. M. Čapek-Chod) tradice realistické prózy a její pokračovatelé (historická próza - A.Jirásek, Z. Winter, J. Svátek; region jako zdroj realismu - K. V. Rais, A. Stašek, T. Nováková, J. Holeček, J. Š. Baar; romány ze společnosti - J. A. Šimáček, F. X. Svoboda aj.); Zeyerův vývoj od mýtu národních dějin ke skepsi a obnoveným obrazům (Jan Maria Plojhar, Dům U tonoucí hvězdy, Tři legendy o krucifixu); psychologie záhadných osobností a doznívání romenet u J. Arbese; Vilém Mrštík - jeho literární koncepce a tvorba prozaická (Pohádka máje, Santa Lucia); J. K. Šlejhar - portrétista rozpadu tradičních hodnot a kritik společnosti; cesta K. M. Čapka - Choda od naturalismu k expresionismu
* Umělecké výsledky anarchobohémy a dílo J. Haška nové podoby individualismu a protiměšťácká revolta, nové politické seskupování a impulsy anarchismu, představa osvobození člověka, antiklerikalismus, antimilitarismus, bohéma, nový životní postoj, proměna generační poetiky jako reakce na symbolismus - autostylizace, proměna veršové struktury, S .K. Neumann - Olšanská vila a Nový kult; cesta S.K.N. od dekadentního satanismu přes anarchismus po vitalismus a civilismus; poezie F. Gellnera jako nejradikálnější negace symbolistické básnické tradice; K. Toman a jeho básnické přehodnocování symbolistické tradice; F. Šrámek jako básník, prozaik a dramatik pod vlivem impresionismu; Dykův svár ideálu a deziluze; próza anarchistické generace - typ tuláka a "zlého samotáře" (J. Hašek, I. Olbracht, R. Těsnohlídek, J. Uher), vystřízlivění z anarchistické bohémy - romány "ztracených iluzí" (M. Majerová: Náměstí republiky, F. Gellner: Potulný národ, J. Mahen: Kamarádi svobody, V. Dyk: Konec Hackenschmidův, Prosinec); osobnost a dílo J. Haška
* Novoklasicismus a počátky expresionismu v předválečné próze novoklasicismus jako estetická tendence rehabilitující tvárně propracovaný dramatický příběh pevné vypravěčské struktury, reakce na psychologismus a dekorativnost v próze, rozdíly v pochopení odkazu klasických hodnot a spory o novelu a drama; povídkáři a novelisté: F. Khol - Rozmary lásky, mladí Čapci - Zářivé hlubiny a jiné prózy, básnické prózy F. Langera mezi secesí a novoklasicismem, garnizónní milostné příběhy K. Šarliha, povídky B. Benešové, baladické prózy R. Svobodové (Černí myslivci), F. X. Šalda - Život ironický a jiné povídky, Dykův Krysař, Sovův Pankrác Budecius, kantor; expresionistické prvky u J. K. Šlejhara, K. M. Čapka-Choda, J. Čapek (Lelio), R. Weiner (Lítice, Netečný divák a jiné prózy, Škleb), L. Klíma, J. Deml
* Předválečná moderna a Almanach na rok 1914 jako prolog meziválečné literatury nové umělecké podněty - programové stati Neumannovy, literární program Šaldův, sbližování s výtvarným uměním, novoklasicismus a expresionismus, impulsy kubismu, futurismu a civilismu, vitalismus; pokus o generační programové seskupení v Almanachu na rok 1914 - Čapkové, O. Fischer, Arne Novák, F. Langer ad.; poezie předválečné moderny (O. Theer, O. Fischer, R. Weiner), Neumannův civilismus (Nové zpěvy, A't žije život); pragmatická generace - společné generační dědictví a individuální umělecké cesty
* Česká literatura mezi dvěma válkami
* Reakce české literatury na válečnou zkušenost a legionářská literatura změněná situace literatury, poezie domova, návrat k záchovné národní tradici (Sova, Dyk, Macek, Theer, Šrámek-Splav, Toman-Měsíce, P. Křička-Šípkový keř); drama jako protiválečná alegorie ( Theer, Lom) próza koncipovaná jako odpověď na válku jako etický, společenský a národní problém (Jirásek-Temno, Čapek-Chod - Ad hoc, Jindrové, I. Olbracht - Podivné přátelství herce Jesenia, válečná trilogie B. Benešové aj., próza přímé válečné zkušenosti - F. Šrámek, R. Weiner, J. Hašek - Velitelem města Bugulmy ; spisovatelé v domácím a zahraničním protihabsburském odboji, Manifest českých spisovatelů - květen 1917 (A. Jirásek, J. Kvapil); legionářská literatura a její významní představitelé (R. Medek, J. Kopta, F. Langer, F. Kubka, Z. Němeček, J. Weiss a jeho bizarní fantastické povídky z války), ideologická diferenciace literatury s tématem legionářských bojů - J. Kratochvíl, V. Kaplický; humoristická a satirická distance v obraze války (J. John, J. Hašek)
* Snění o revoluci - koncepce a umělecké výsledky proletářské literatury (dílo J. Wolkera) literatura ve znamení socialismu na počátku 20. let, časopisecké platformy nástupu tzv. proletářské literatury (Kmen, Červen - S. K. Neumann, Var - Z. Nejedlý, Rudé právo - J. Hora), koncepce Neumannova, Horova, raného Devětsilu, Wolkerova, brněnské Literární skupiny; významné básnické realizace tzv. proletářské poezie: Hora - mravní aspekt revoluce, Neumannova p
Lecture course combines the generation, school, genre,and form approach to main literary history issues in the development of Czech literature from the 1890s to the beginning of the World War 2nd.