Didaktika výtvarné výchovy I

Sylabus

OBSAH

Klíčová slova:

Osobnost učitele a žáka - tolerance - respekt k projevům dítěte - pluralita metod.

Etapy výtvarného vývoje dítěte - výtvarně projevový typ.

Metody mostu: Výtvarná výpově - setkávání se skutečností - poznávání výtvarného řádu - práce s uměleckým dílem.

Teorie:

- Výtvarné vnímání, myšlení a vyjadřování - Výtvarné vnímání: Vnímání a reagování na podněty, smyslové vjemy, výtvarné kvality. Výtvarné myšlení: Zaměřenost na výtvarné hodnoty (linie, barvy, tvary), vizuální znaky, výtvarné myšlení, schopnost zacházet s výtvarnými hodnotami, uplatnění postupů, materiálů a nástrojů, reakce na vlastní nedostatky. Výtvarné vyjadřování: Rozmanitost výtvarného vyjádření a její projevy, rozmanitost v tvorbě druhých, vzájemná tolerance a porozumění.

- Výtvarná výchova se představuje - Výtvarné vzdělávání: Výtvarná kultura, výtvarný jazyk, výrazové prostředky, vyjadřovací prostředky, výtvarné dovednosti, role výtvarné myšlení. Výchovné působení: Setkávání se se sebou samým, otevřenost a vcítění se, pozorování a přemýšlení, utváření postojů s širším společenským dosahem.

- Role učitele - osobnost učitele (jeho role ve vých. vzd. procesu, vztah k žákům, jeho odbornost) a výchovně vzdělávací priority (vztak učitele a žáka, vztahy mezi dětmi, kultivace senzibility, rozvoj individuálních vztahů ke světu, aktivizace tvořivosti, seznamování s výtvarnými postupy). Výchovná priorita: Harmonie mezi poznáváním, citovým životem a schopností rozeznávat dobro a zlo.

- Proces vývoje výtvarného projevu mezi dětstvím a dospíváním a jeho zvláštnosti, dané věkem žáků - od čmáranice ke grafickému schematu, tzv. krize dětského výtvarného projevu a její vyústění. Zvláštnosti dětského výtvarného projevu.

- Výtvarně projevové typy žáků - extravertní, introvertní, dekorativní, smíšený; jemnější dělení uvnitř výtvarných typů.

- Příčiny a důsledky tzv. krize výtvarného projevu - Situace zájmové výtvarné výchovy v 2. polovině dvacátého století, polemika nad dovednostním pojetím výtvarné výuky ve VO LŠU.

- Současné tendence ve VO ZUŠ - Nové prvky v nazírání na výchovu: Uvolněný kontakt s žáky, tolerantní a ohleduplné postoje všech vůči všem, hodnocení výtvarného projevu, stimulace objevného pohledu na svět, vytváření postojů a individuálních vztahů ke světu, společné výtvarné aktivity. Metody a formy výtvarně výchovné práce: Zájem o výchovně vzdělávací procesy, problémové vyučování, rozšíření výtvarné tematiky, tvořivé hledačství, uplatnění vyjadřovacích prostředků, zužování rozsahu učiva.

- Metody mostu - Cesty k výtvarné výpovědi - výtvarný prožitek, sebereflexe žáka, impulsy pro výtvarnou výpově, intuitivní a racionální cesta, metody zcitlivování žáků.

- Metody mostu - Setkávání se skutečností - prostředky akční tvorby, vytváření sbírek, volný přepis reality, přepis a další výtvarný problém, analyza skutečnosti, studijní postupy.

- Metody mostu - Poznávání výtvarného řádu - výtvarné hry s materiálem a nástrojem, etudy s linkou, barvou a tvarem, návrhové postupy, realizace v materiálu.

- Metody mostu - Práce s uměleckým dílem - tradiční práce s výtvarným dílem (besedy, návštěvy výstav, sbírání reprodukcí atd.), analyza díla (význam kompozice - linie, barva, tvar, plochy formátu, uspořádání prvků), výtvarné animace.

Praxe:

- Seznamování se základním obrazovým materiálem.

Požadavky k zápočtu:

- Pravidelná docházka do výuky (dvě absence bez omluvy).

- Orientace v problematice, schopnost vyhledávat souvislosti.

- Variace na dané téma - drobné texty (domácí práce).

- Zpráva o zvolené knize z oboru naučné literatury.

Forma zkoušky: -

Anotace

Cíl výuky:

Úvod do didaktiky výtvarné výchovy na VO ZUŠ.