Okruhy ke zkoušce:
Vývoj českého samohláskového systému od konce l0.. st. do konce 14. st.
Vývoj českého souhláskového systému od konce l0. st. do konce l4. st.
Vývoj českého fonologického systému od konce l4. st. do konce l6. st.
Staročeská jmenná deklinace, její kategorie a typy.
Deklinační typy kmenového systému, na jejichž základě vznikla dnešní substantiva mužského rodu.
Deklinační typy kmenového systému, které daly vznik dnešní skupině substantiv ženského rodu.
Deklinační typy kmenového systému, které daly vznik dnešní skupině substantiv středního rodu.
Vývojové proměny flexe adjektiv a zájmen.
Staročeské konjugační typy (slovesné třídy a vzory).
Systém slovesných časů ve staré češtině.
Vývojové tendence v syntaxi a slovotvorbě.
Zkouška bude mít dvě části: 1) praktickou (rozbor textu), 2) teoretickou
Literatura:
Komárek, M.: Historická mluvnice česká I. Praha 1969.
Lamprecht, A. - Šlosar. D. - Bauer, J.: Historická mluvnice češtiny. Praha 1986.
V souvislosti s četbou náročnějších staročeských textů se prohlubují nabyté znalosti o některých jevech hláskových, avšak hlavní pozornost se soustřeďuje na morfologii tak, aby studenti pochopili přechod flektivního systému staročeského do systému v nové češtině, aby si ujasnili původ různých výjimek a blíže se seznámili s hlavními vývojovými tendencemi v češtině. Prohlubují se a systemizují se poznatky z oblasti slovotvorné a syntaktické.
Studenti samostatně pracují s odbornou literaturou, zejména se slovníky při interpretaci staročeského textu.