Sylabus
Tituly pro seminář Věry Brožové, LS 2019: Václav Řezáč: Nástup (1951); Brousek, Antonín: Podivuhodní kouzelníci: Čítanka českého stalinismu v řeči vázané z let 1945-55 (1987) Jan Zahradníček: La Saletta (1946) Josef Škvorecký: Zbabělci (1958) Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky (1965) František Hrubín: Romance pro křídlovku (1962) Vladimír Holan: Noc s Hamletem (1964) Milan Kundera: Žert (1967) Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol (1967) Ivan M. Jirous: Magorovy labutí písně (1985)
Program semináře Lukáše Neumanna:
Brousek, Antonín: Podivuhodní kouzelníci: Čítanka českého stalinismu v řeči vázané z let 1945-55 (1987); Jan Zahradníček: Znamení moci (1951)
Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí (1954-1957)
Josef Škvorecký: Zbabělci (1958)
František Hrubín: Romance pro křídlovku (1962)
Vladimír Holan: Bolest (1965), Příběhy (1963)
Milan Kundera: Žert (1967)
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol (1967)
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále (1971)
Ivan M. Jirous: Magorovy labutí písně (1985)
Anotace
Interpretace základních děl české literatury II.
Anotace pro všechny vyučující:
Obsahem kurzu je rozbor vypsaných děl z hlediska literárněhistorického, kritického a teoretického. Práce v seminářích bude organizována jednotně, a to následujícím způsobem: každý seminář se skládá ze tří modelových částí, jejichž základem jsou zadané a připravené referáty/prezentace. Každý student v semináři je však povinen přečíst všechny zadané tituly a účastnit se aktivně diskuse. 1. Vstupní referát je zaměřen na osobnost autora a dobové kontexty díla. Jak údaje z autorova životopisu, tak informace kontextového rázu musí být vybrány tak, aby osvětlily dílo samo. Studenti tím osvědčí schopnost orientace v historickém a životopisném materiálu, i schopnost vyvozovat ze signálů, které dostávají prostřednictvím daného díla, příslušný a nenáhodný kontext. 2. Druhý referát se zaměří na problematiku ohlasu díla v různých jeho konkretizacích či aktualizacích. Součástí by mohly být i informace o vlivu díla na podobu a proměnu estetických norem. 3. Třetí příspěvek je vnímán jako hlavní. Jeho úkolem je interpretace díla z pohledu jeho významové výstavby, jeho funkční rozbor a interpretace/kritika ze současných pozic. Jsou zde akcentovány otázky spojené s žánrem, tématem, motivy, kompozicí, myšlenkovým vyzněním, popř. otázky týkající se autorského stylu, intertextuality atd. Cílem je postihnout důvody, pro které je analyzovaný titul součástí kánonu české literatury i to, zda je dílem čtenářsky živým - je zde tedy i místo pro vyjádření osobního postoje k danému dílu.
Délka 1. a 2. referátu by neměla přesáhnout 10 minut; předpokládaná délka hlavního referátu je 30 minut. Každý z referátů je zadáván různým studentům, v případě komplikovanějších textů, u nichž se předpokládá větší objem práce např. s dobovými kontexty či kontexty ohlasu, může být referát zadán dvěma studentům, kteří jsou současně vyzváni k týmové práci. Studenti, kteří nebudou mít zadán hlavní referát, zpracují dva referáty kontextové. Student, který zpracovává referát o autorovi, zvolí jako druhý referát ohlasový. Studenti si předem promyslí, jaké referáty hodlají zpracovávat. Na prvním semináři proběhne rozdělení úkolů podle výše popsaného klíče.