Sylabus
1) Změny na přelomu století (impresionismus, Strauss, rozpad tonality...)
2) Druhá vídeňská škola (Schönberg, Berg, Webern)
3) „neoklasicismus“, „neofolklorismus“ (I. Stravinskij, B. Bartók a další)
4) Paříž mezi dvěma světovými válkami (E. Satie, Pařížská šestka a další)
5) Hudba a politika (Hindemith, Weil, Šostakovič, Prokofjev)
6) Serialismus (Messiaen, Boulez, Stockhausen, Nono) + dle časových možností vybrané kapitoly z:
7) Chance, aleatorika, témbrová hudba (Cage, Ligeti, Lutoslawski, Penderecki)
8) Elektronická hudba (Varèse, Schaeffer, Henry, Stockhausen etc.)
9) Vokální hudba a hudební divadlo (Ligeti, Berio, Nono, Kagel etc.)
10) Minimalismus (Young, Riley, Reich, Glass etc.)
11) Česká hudba
2. poloviny
20. století (Kabeláč, Klusák, Kopelent, Fišer, Sommer, Lukáš, Eben, Agon etc.)
12) Neoromantismus a polystylovost (Górecki, Schnittke, Gubajdulina, Pärt etc.)
Anotace
Pokračování čtyřsemestrální přednášky, která se snaží zprostředkovat ucelený pohled na hlavní etapy dějin evropské hudby z hlediska vývoje hudebního myšlení a hudebních stylů, kompozičních technik a hudebních druhů a forem. Výuka celé přednášky je realizována ve dvou letech studia a je rozvržena následovně: jeden semestr je věnován hudbě evropského středověku a renesance (do roku 1600), jeden semestr hudbě období baroka a klasicismu (1600-1800), jeden semestr hudbě 19. století a jeden semestr hudbě 20. století. V rámci přednášek a cvičení jsou zahrnuty ukázky vybraných nahrávek hudební tvorby příslušných historických období, celá díla a proposlouchání předepsaných ukázek spadají do samostudia studentů.
Dějiny hudby dvacátého století
Pojetí přednášek je založeno na zdůraznění věcných přesahů látky do kulturně-historických souvislostí na jedné straně (hudba jako sociální fakt) a na její didaktickou aplikaci na straně druhé (hudba jako integrální součást vzdělání a výuky). Na analýzách typických děl předních skladatelů bude demonstrována slohová individuace, typická pro hudbu dvacátého století.