Sylabus
Kurz se skládá z přednášky a semináře. Přednáška je věnována výkladu nejvýznamějších směrů kulturní antropologie s důrazem na psychologicky orientované antropologické směry a témata a seminář je věnován rozboru vybraného klasického díla z historie kulturní antropologie (M. Meadová, Coming of age in Samoa, B. Malinowski ? Argonauts of the Westrn Pacific ad.), které studenti čtou v originále a referují o něm.
Evolucionismus.
Zrod a základní témata antropologické teorie. Pionýři antropologie a jejich témata: Tylor, Frazer ? původ a vývoj náboženství, magie, Morgan, Maine ? původ a vývoj rodiny, příbuzenství. Metodologické principy a základní premisy. Komparativní přístup, myšlenka psychické jednoty lidstva, unilideární evoluce, pojem přežitku. Evoluce kultury založená na inovaci, na zákonitostech, podle kterých postupují všechny společnosti.
Difusionismus
Rozvoj etnologie, německá a rakouská etnologická škola, britská heliolitická škola. Hlavní představitelé a jejich témata: Graebner, Ratzel, Frobenius, Rivers, Smith, Perry. Evoluce kultury založená na kulturním kontaktu a difúzi kulturních prvků. Důraz na kulturní rozdíly, kulturně specifické oblasti, vyznačující se výskytem podobných kulturních prvků. Ovlivňování kultur, difuze kulturních výdobytků, kulturní okruhy jako variace na evoluční stadia.
Historismus
Zrod moderní kulturní antropologie v Severní Americe. Franz Boas a první generace jeho žáků. Kroeber, Lowie, Sapir, Wissler. Boasova kritika velkých evolučních teorií, zdroje jeho vlastní koncepce, inovace v metodologickém přístupu. Výzkumy mezi Inuity a mezi kmeny Britské Kolumbie. Zdoje empirismu a relativismu v Boasově díle. Odkaz a ozvěny Boasova díla v dalších antropologických směrech. Akademický a politický rozměr Boasova díla.
Funkcionalismus
Zrod moderní sociální antropologie ve Velké Británii. Kritika metodologických a teoretických principů difuzionismu a evolucionismu. Funkcionalismus Bronislava Malinowského, jeho metodologický přínos, výzkum na Trobriadských ostrovech a kniha Argonauti západního pacifiku. Specifika jeho přístupu k funkcionalismu. Pojem instituce a potřeby. Alfred Radcliffe-Brown a strukturní funkcionalismus. Metafora společnosti jako organismu, pojem homeostázy. Inspirace v Durkheimově sociologii.
Strukturalismus
Claude Lévi-Strauss a inspirace strukturalistickou lingvistikou, zejména Pražským lingvistickým kroužkem, pr ácemi Romana Jakobsona, Nikolaje Trubeckého. Analogizace kultura ? jazyk, kultura chápána jako myšlenkový systém budující na stejných základech jako jazyk, který chápe skrze strukturální lingvistiku, tedy na systémech binárních opozic. Posun od chápání fonémů (a dalších elementů kultury) jako věcí o sobě k jejich chápání jako víceméně arbitrárních elementů, které dávají smyslu pouze ve vztahu, vzhledem k ostatním elementům. Hledání univerzálních myšlenkových operací, na kterých stojí všechny kultury po celém světě.
Symbolická antropologie
Clifford Geertz a interpretativní přístupy. Kultura chápaná jako text, jako veřejný symbolický systém, který je čten účastníky kultury a překládán antropology. Metodologické impulsy ? myšlenka hustého popisu, vyzdvižení literárních aspektů antropologické práce, antropologie jako druh psaní. Četba Kohoutích zápasů na Bali. Victor Turner a reinterpretace Van Gennepovy teorie přechodových rituálů. Pojmy Communitas a Structure.
Psychologicky orientované směry v kulturní antropologii.
Úvod
Psychologické aspekty evolucionismu a difuzionismu. Myšlenka psychické jednoty lidstva, předpoklad ekvivalence mezi evolučními stádii kultury a duševních schopností jejích nositelů.Wundtův vliv v antropologii. Nástup psychoanalýzy a její ohlasy v antropologii. L. Lévy-Bruhl a primitivní myšlení.
Konfiguracionismus
Význam Boasova vlivu na psychologickou antropologii. Teoretické a politické zdroje, které zapříčinily rozvoj psychologické antropologie ve Spojených státech. Střet s eugenickým hnutím a řešení problematiky rasové otázky a duševních schopností.
Kritika Boasovského striktního empirismu a prtikularistického historismu. Kultura jako celek s určit ým významem. Hledání syntetizujích teorií v gestalt psychologii a psychoanalýze. Edward Sapir a individuum jako kulturní mikrokosmos. Ruth Benedictová a kulturní vzorce jako základní emocionální jádra, která je možné nalézt napříč jednotlivými kulturními prvky a která udávají každé kultuře její specifický ráz. Benediktové interpretace etnografií Hopiů, Kwakiutlů a Dobuánců z hlediska teorie kulturních vzorců ? četba a komentář.
Škola kultury a osobnosti
Extenze Sapirovy myšlenky individua jako kulturního mikrokosmu. Zkoumání vztahu mezi kulturními normami a praxí a individuálním psychickým vývojem. Margaret Meadová a její slavný výzkum dospívání na Samoa. Četba a komentář původního textu. Teorie kauzálních vztahů mezi kulturou a osobností. Koncepty základní struktura osobnosti (basic personality structure) a primární instituce a sekundární instituce podle Kardinera a Lintona. Pojem modální struktura osobnosti (modální struktura osobnosti) podle Cory du Bois. Aplikace projektivních testů v antropologickém výzkumu. Pokusy o výzkum národního charakteru během 2. světové války a techniky ?výzkumu na dálku?.
Kritika školy kultury a osobnosti v pracech A.F.C. Wallace, F. Hsu a D. Freemana. Základní body kritiky ? problematická validita výzkumů samotných, problém ověřitelnosti základní struktury osobnosti, obtíže se sestavováním vhodných kategorií pro modální strukturu osobnosti, statičnost modelu kultury, založeného na sdílení univerzálních osobnostních charakteristik.
Kognitivní antropologie
Další významný lingvisticky orientovaný směr v antropologii. Původ v relativismu v Boasovské antropologické tradici. B.L.Whorf a E. Sapir a kulturně specifické způsoby myšlení. Sapir-Whorfova hypotéza. Srovnání Whorfova a Lévy-Bruhlova přístupu k intepretaci odlišnosti jazykových kategorií mezi evropskými a indiánskými jazyky.
Nástup moderní kognitivní antropologie v 50. letech. Krize validity etnografie a metodologické inovace kognitivní antropologie ? potřeba vybudovat techniky (zejména interview), schopné odhalit domorodé kategorie namísto podsouvání analytikova vlastního kulturního systému. Inspirace moderní lingvistikou a sémantikou (K. Pike, Pražský lingvistický kroužek, G. Lakoff). Předmět studia kognitivní antropologie - kulturně specifické vědění, které je obsaženo ve slovech, příbězích, artefaktech, které je sdíleno a učeno mezi lidmi. Analýza komponent a další specifické techniky kognitivní antropologie. Výzkum kognitivních map, konvenčních metafor, úsloví, vědění, které je potřeba vědět, aby člověk rozuměl své (nebo cizí) kultuře. Jak vypadá toto vědění, jak je v mysli uspořádáno. Zástupci nové etnoografie a kognitivní antropologie ? W. H. Goodenough, Roy D. Andrade.
Začlenění kurzu
Kurs navazuje na kurs Kulturní antropologie pro psychology I, vychází z pojmové výbavy tohoto kurzu a využívá je při výkladu antropologických směrů a systémů. Je zde zřejmá velká návaznost či komplementárnost s kurzy obecné a vývojové psychologie a kulturní psychologie a kvalitativní metodologie. Kulturní antropologie se od svých počátků na psychologii odkazovala, někdy explicitněji někdy méně. Wundt a řada psychoanalitiků počínaje Freudem se na antropologii odkazovala z psychologické strany, Wundt i Freud napsali práce s antropologickými ambicemi. Myšlenky relevantní pro vztah obou disciplin najdeme u Vygotského, Brunnera, Colea a dalších, proto je žádoucí, aby psychologové měli přehled o dějinách obou disciplín. Malinowski a Boas byli Wundtovými žáky.
Neméně významná je metodologická část. Antropologie je kolébka kvalitativního terénního výzkumu a disciplína, kde je tento přístup pevně institucionálně zakotven a nejvíce praktikován. Byla zde rozvinuta celá řada technik, které se týkají rozhovoru, zúčastněného pozorování. Kvalitativní přístupy jsou využívány i v psychologii a zejména ? díky práci Pražské skupiny školní etnografie ? v moderní české vývojové psychologii najdeme mnoho takto pojatých výzkumů. Rovněž zde je žádoucí, aby studenti měli přehled o historii a původu těchto technik. Vedle toho najdeme i přímé interdisciplinární aplikace, antropologové jako M. Meadová využívali i přímo z psychologie převzaté projektivní techniky, psychologové jako M. Cole se pokoušeli o vývoj testů a testování, které by zohlednilo různý kulturní background respondentů.
Anotace
Kurz je zaměřen na uvedení do problematiky psychologické antropologie a navazuje na kurz Kulturní antropologie pro psychology. Psychologická antropologie je antropologická subdisciplína, zabývající se vztahem subjektivity a kultury. Kurz se skládá z přednášky a semináře. Přednáška je vedena jako průřez dílem zásadních osobností, které pomáhaly formulovat klíčové otázky psychologické antropologie a seminář je věnován rozboru vybraného klasického díla z historie psychologické antropologie (M. Meadová - Coming of age in Samoa, Cora Du Bois - People of Alor ad.), které studenti čtou v originále a referují o něm.
1. Úvod: objev individuality. Formulace základních otázek psychologické antropologie.
2. Starověké já.
3. Individualita, autenticita, neautenticita, racionalita a iracionalita.
4. Jak jiný je Jiný: testování percepce mezi kulturami, otázka inteligence a socializace.
5. Autentická kultura: Boas, Sapir, Benedictová.
6. Norma a odchylka. Škola kultury a osobnosti: Meadová a Bateson.
7. Psychoanalýza a kultura: Freudovská antropologie.
8. Neofreudiánské přístupy: Kardiner, Du Bois a studie národního charakteru.
9. Srovnávací antropologie: Whitingovi.
10. Kultura a identita: Mead, Hallowell, Goffman.
11. Kreativita a jinakost: Turner, Obeysekere, Crapanzano.
12. Interpretace a kritika: Geertz, Shweder, Scheper-Hughes.