Sylabus
Organizačně je kurs zabezpečen následovně. Převážně M. Kučera pro přednáškovou část: pojetí kvalitativního výzkumu, rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem; směry kvalitativního výzkumu i jeho non-oficiální (nepojmenované) verze; terénní výzkum a jeho etnografická varianta s kulturně antropologickou metodologickou metaforou; kvalitativní výzkum v orientační funkci ujasnění si pojmů. Též pro pojem gramotnosti a jeho rozsah. Převážně M. Kučera a M. Klusák pro seminární část, prezentaci prací studenty a jejich exemplární veřejný rozbor. Někteří členové Pražské skupiny školní etnografie pro vedení studentských prací, podle témat specializace: L. Hříbková (kognice, zejména inteligence a paměť; nadané či mentálně handicapované děti), M. Klusák (dětská kresba; věcné učení); M. Kučera (čtení a psaní, též v souvislostech dyslexie), M. Rendl (matematické myšlení); I. Viktorová (čtení a psaní, čtenářské a další kulturní zájmy). (Téma, které se přímo nekryje se specializacemi, povede učitel, jenž je mu nejblíž.)
Hlavní dovednost (kvalifikovaná zápočtem) je korunována materiálovou prací z edukačního prostředí, nejraději ze ZŠ, jíž předcházejí studentovy výkony:
- najít a zapsat ve své škole téma z okruhu gramotnosti - nejprve v termínech události (kolem 1 s.);
- v tématu najít podivnost, sporný bod, např. podezření na klišé nebo apriori, a to jako rozpor mezi pozorovaným jevem a dosavadním konceptem, získaným ať už ze zkušenosti nebo z literatury: formulace výzkumného zájmu (jakby titul práce a její zdůvodnění: 1 odstavec až 1s.);
- formulovat téma, zatím v termínech (školního) chování a výuky, do termínů psychologie (tzv. teoretická citlivost);
- v databázích nebo encyklopediích najít anglický ekvivalent a jeho thesaurové vztahy (nadřazenost, souřadnost, podřazenost; hlavní opozitum);
- sestavit předběžnou pojmovou mapu figurujících členů (schéma na A4);
- navrhnout design výzkumu;
- provést malý výzkum orientační typu, téměř jen jakoby sampling;
- napsat výše uvedenou zápočtovou materiálovou práci povahy memoranda podle povinné osnovy (včetně zvážení výsledků v bodě diskuse) v rozsahu kolem počítačových 20 stran.
Znalosti o kvalitativním přístupu (podmínka k přijetí materiálové práce) budou zjištěny jednoduchým didaktickým písemným testem (buď, anebo).
Odborná literatura:
Databáze ERIC, dostupná na Internetu:
Databáze firmy EBSCO, zejména Academic Search Premier, dostupná na Internetu:
GESELL, A.; ILG, F. The child from five to ten. New York: Harper, 1976.
GESELL, A.; ILG, F.; BATES-AMES, L. Youth: The years from ten to sixteen. New York: Harper, 1956.
HUSSEN, T.; POSTLETHWAITE, T.N. The international encyclopedia of education. Oxford: Pergammon Press, 1988.
KUČERA, M. Školní etnografie: Přehled problematiky. Studia Paedagogica, 1992.
PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE První třída až Osmá třída. Výroční výzkumné zprávy 1996-2003. Dostupné na webových stránkách katedry.
PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE Psychický vývoj dítěte o 1. do 5 třídy. Praha: Karolinum, 2005.
PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky I. Praha: Stát. pedag. nakl., 1971.
SPINDLER, G.; SPINDLER, L. (Eds.). Interpretive ethnography of education. Hillsdale: Lawrence Erlbaum, 1987.
STRAUSS, A.; CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert, 1999.
Anotace
Cílem kurzu je v rovině znalostí seznámit studenty s pojmem kvalitativního a etnografického výzkumu, v rovině dovedností naučit provádět orientační výzkum (předvýzkum), zaměřený na ujasnění si psychologických pojmů v nějaké kulturní a sociální, zde edukační, realitě; téma gramotnosti převažuje jednak kvůli profilaci učitelů kursu i celku katedry na psychický a zejména kognitivní vývoj, jednak jako omezení a sjednocení kvůli srovnatelnosti a vzájemnému se doplňování studentů na semináři (předem existující znakové systémy, kódy zde tvoří pojítko - gramma jako prvek kódu, nějaké zavedené abecedy).