Syllabus
Organizačně je kurs zabezpečen následovně. Převážně M. Kučera pro přednáškovou část: pojetí kvalitativního výzkumu, rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem; směry kvalitativního výzkumu i jeho non-oficiální (nepojmenované) verze; terénní výzkum a jeho etnografická varianta s kulturně antropologickou metodologickou metaforou; kvalitativní výzkum v orientační funkci ujasnění si pojmů. Též pro pojem gramotnosti a jeho rozsah. Převážně M. Kučera a M. Klusák pro seminární část, prezentaci prací studenty a jejich exemplární veřejný rozbor. Někteří členové Pražské skupiny školní etnografie pro vedení studentských prací, podle témat specializace: L. Hříbková (kognice, zejména inteligence a paměť; nadané či mentálně handicapované děti), M. Klusák (dětská kresba; věcné učení); M. Kučera (čtení a psaní, též v souvislostech dyslexie), M. Rendl (matematické myšlení); I. Viktorová (čtení a psaní, čtenářské a další kulturní zájmy). (Téma, které se přímo nekryje se specializacemi, povede učitel, jenž je mu nejblíž.)
Hlavní dovednost (kvalifikovaná zápočtem) je korunována materiálovou prací z edukačního prostředí, nejraději ze ZŠ, jíž předcházejí studentovy výkony:
- najít a zapsat ve své škole téma z okruhu gramotnosti - nejprve v termínech události (kolem 1 s.);
- v tématu najít podivnost, sporný bod, např. podezření na klišé nebo apriori, a to jako rozpor mezi pozorovaným jevem a dosavadním konceptem, získaným ať už ze zkušenosti nebo z literatury: formulace výzkumného zájmu (jakby titul práce a její zdůvodnění: 1 odstavec až 1s.);
- formulovat téma, zatím v termínech (školního) chování a výuky, do termínů psychologie (tzv. teoretická citlivost);
- v databázích nebo encyklopediích najít anglický ekvivalent a jeho thesaurové vztahy (nadřazenost, souřadnost, podřazenost; hlavní opozitum);
- sestavit předběžnou pojmovou mapu figurujících členů (schéma na A4);
- navrhnout design výzkumu;
- provést malý výzkum orientační typu, téměř jen jakoby sampling;
- napsat výše uvedenou zápočtovou materiálovou práci povahy memoranda podle povinné osnovy (včetně zvážení výsledků v bodě diskuse) v rozsahu kolem počítačových 20 stran.
Znalosti o kvalitativním přístupu (podmínka k přijetí materiálové práce) budou zjištěny jednoduchým didaktickým písemným testem (buď, anebo).
Odborná literatura:
Databáze ERIC, dostupná na Internetu:
Databáze firmy EBSCO, zejména Academic Search Premier, dostupná na Internetu:
GESELL, A.; ILG, F. The child from five to ten. New York: Harper, 1976.
GESELL, A.; ILG, F.; BATES-AMES, L. Youth: The years from ten to sixteen. New York: Harper, 1956.
HUSSEN, T.; POSTLETHWAITE, T.N. The international encyclopedia of education. Oxford: Pergammon Press, 1988.
KUČERA, M. Školní etnografie: Přehled problematiky. Studia Paedagogica, 1992.
PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE První třída až Osmá třída. Výroční výzkumné zprávy 1996-2003. Dostupné na webových stránkách katedry.
PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE Psychický vývoj dítěte o 1. do 5 třídy. Praha: Karolinum, 2005.
PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky I. Praha: Stát. pedag. nakl., 1971.
SPINDLER, G.; SPINDLER, L. (Eds.). Interpretive ethnography of education. Hillsdale: Lawrence Erlbaum, 1987.
STRAUSS, A.; CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert, 1999.
Annotation
The course target is to acquaint the students with the concepts of qualitative and ethnographic researches - in the sphere of knowledge; and to make them learn doing heuristic research serving the elucidation of psychological concepts in a selected cultural and social (educational) reality - in the sphere of skills. Literacy as a general obligatory theme is selected as an integrating contextual platform enabling students to compare their work with the work of the others, to draw inspiration from the work of the others, or even to enter into discussion with the work of the others - gathered in the seminar.
Literacy is conceived of quite loosely - as children's developing ability to cope with pre-existent semiotic systems (including home and foreign languages, languages of other subjects, or of symbolic interaction with teachers or peers).