1. Téma: Úvod do diferenciální psychologieVznik a vývoj disciplíny diferenciální psychologie, diferenciální psychologie jako věda o člověku, faktory ovlivňující vznik diferenciální psychologie, vazby s ostatními psychologickými disciplinami především pak s psychologií osobnosti. Hlavní okruhy problémů, jimiž se zabývá: studium individuálních rozdílů. Příčiny individuálních rozdílů, interakce dědičnost a prostředí, věk a učení jako proměnné individuálních rozdílů, skupinové rozdíly studované v diferenciální psychologii (výzkumy a jejich interpretace, důsledky). Inteligence jako spojující článek mezi řadou výzkumů orientovaných na zjišťování skupinových rozdílů. Rozdíly v inteligenci, rozdíly mezi pohlavími (chlapci x dívky, muži x ženy, maskulinita x femininita), rasami (výzkumy bělošské a černošské rasy , A. Jensen). Rozdíly mezi lidmi dané socioekonomickým statusem (např.elaborovaný a restriktivní jazykový kód, Bernstein), genderové rozdíly - A.Oakleyová a rozdíly dané vlivy kultury apod. Diferenciální psychologie a psychologie osobnosti.2. Téma: Vznik psychologie osobnostiOmezenost atomizující tendence v psychologii 19. stol., postupné zdůrazňování kategorie osobnosti. Vlivy přispívající ke vzniku psychologie osobnosti (gestaltismus, primát celku nad částmi, psychopatologie, myšlenky Ribota o vztahu mezi poruchou jedné funkce a jejím účinkem na fungování celku osobnosti, diferenciální psychologie, jedinečnost a nedělitelnost, individuálnost, experiment v psychologii, reakční čas a osobní rovnice, vliv německé charakterologie, anticipace myšlenky struktury osobnosti aj.).Dvě tendence v rozvoji psychologie osobnosti: a) odvozování přístupů od filozofických problémů, úzký vztah k filozofii, b) distancování se od filozofických problémů, snaha nalézt specifiku tématu osobnosti v psychologii. Cattellovy 3 etapy vývoje disciplíny, Brengelmannovy čtyři fáze vývoje psychologie osobnosti.Definice osobnosti (historicky užívané pojmy duše, persona, charakter, příbuzné pojmy individuum, jedinec, osoba, organismus). Klasifikace definic podle Allporta (hromadné, integrační, hierarchické, interakční a diferenciační definice). Vztah a vazby psychologie osobnosti k dalším teoretickým a aplikovaným psychologickým disciplínám, zejména k obecné, vývojové, sociální a klinické psychologii). 3. Téma: Hlavní témata a metody studia psychologie osobnosti.Charakteristika hlavních témat, které studuje psychologie osobnosti: téma struktury osobnosti (zkoumání a identifikace prvků výstavby osobnosti včetně jejich uspořádání v relativně stabilní systém), téma dynamiky osobnosti (zkoumání proměnlivosti prožívání a chování člověka, zájem o přechodné, opakující se změny osobnosti), téma vývoje osobnosti (studium nevratných a trvalých změn osobnosti) a téma patologie osobnosti (poruchy struktury a dynamiky osobnosti, které znesnadňují adaptaci na běžné nároky života). Rozdíl mezi dynamikou a vývojem osobnosti. Nomotetický, idiografický a typologický přístup k osobnosti. Charakteristika hlavních skupin metod používaných při sběru dat o osobnosti a při jejím studiu: dotazování (testové metody a jejich klasifikace, rozhovor), pozorování, analýza produktů činnosti (kresba, dílo), měření tělesných znaků. Místo experimentu v psychologii osobnosti.4. Téma: Problematika struktury a dynamiky osobnostiVymezení struktury osobnosti, druhy struktury, statická struktura (typologie, faktorová struktura), dynamická struktura (z pohledu teorií učení, z aspektu hlubinných teorií). Historie zvýrazňování tématu osobnostní struktury v psychologii: podněty z filozofie, Platon a jeho vnitřní stavba duše, Aristotelův systém, pozdější vlivy: německé charakterologie, individuální reaktivita osob, vliv rozvoje různých aplikačních disciplín, které pracují s intervencí, parciální působení na jednotlivé stránky osobnosti s cílem navodit změnu v celku osobnosti, psychopatologie aj. Současná psychologie a pojem struktura osobnosti. Různé přístupy k problematice osobnostní struktury a jejich charakteristika:přístupy strukturující osobnost horizontálně (tradiční pojetí, snaha o identifikaci a diferenciaci funkčních osobnostních jednotek (např. Rubinštejn, Meili aj.),přístupy strukturující osobnost vertikálně (hierarchicky uspořádané úrovně vnitřní stavby osobnosti (hlubinné modely Freud, Lerschova strukturace), přístupy strukturující osobnost s užitím rysového hlediska: I. (typ a typologie, typologická strukturace, 2 druhy typologií ? a) vztah tělesných a psychických vlastností Hippokrates, Pavlov, Kretschmer, Sheldon aj. b) typologie, ve kterých je klíčem vztah ke světu II. faktorová strukturace: faktor, faktorová analýza, Eysenck, Cattell, Guilford a jejich systémy, systém BIG FIVE,přístupy strukturující osobnost situačně, vztah mezi chováním jedince a situacemi, behavioristické pojetí ? osoba je funkcí situace, odmítání trvalejší struktury osobnosti (Skinner aj.),přístupy strukturující osobnost transpersonálně rozšíření terénu strukturace a překračování hranic fyzické osoby, trv. psychologické prostředí.Vztah struktury a dynamiky. Zpočátku oddělené zkoumání struktury a dynamiky osobnosti, 60. léta akcentování interakce mezi strukturou osobnosti (rysy) a dynamickými procesy. 3 přístupy k řešení vztahu struktury a dynamiky osobnosti. 1. období - přehodnocování psychických vlastností jako jednoznačně stabilních charakteristik individua, 2. období hledání substrátů funkcí, které regulují a určují individuální zvláštnosti jedince v jeho projevech (aktivita, emocionalita apod.), 3. období zkoumání vztahu různé interakční pohotovosti jedinců, která je dána jejich různou emotivitou, aktivitou, anticipací atd. v kontextu dalších, schopnostních a motivačních, vlastností. Vliv sociálního prostředí na individualizacaci reaktivity jedinců.5. Téma: Průběh prožívání a činnosti osobnostiDeterminace průběhu prožívání na biologické úrovni: tělesná stavba, různé koncepce o vztahu těla a osobnosti ve 20. století (Hippokratovy 2 typy tělesné stavby, Kretschmerovy konstituční typy: leptosom, pyknik, atletik, dysplastik a jejich afinita k duševním chorobám. Sheldonova typologie: ektomorf, endomorf, mezomorf. Kritika konstitučních typologií. Biologické determinanty prožívání a činnosti osobnosti: biorytmy osobnost a rytmycita, zdroje rytmicity, rytmy osobnosti a jejich charakteristika, endokrinní aktivita biochemická individualita, typ metabolismu, hyper a hypo funkce štítné žlázy, typy VNČ a osobnost základní nervové procesy, Pavlovovy typy, Lurijův model o vztahu mozku k osobnosti (energetický, informační a integrační blok). 6. Téma: Temperamentové dispozice
Temparament osobnosti: vymezení, charakteristika základních vlastností temperamentu (vzrušivost, intenzita, hloubka a délka prožívání). Vývoj temperamentu. Prezentace základních teorií temperamentu. Kategoriální pojetí temperamentu: (humorální pojetí Hippokratovo a Galénovo). Dimenzionální pojetí temperamentu: Kretschmerova teorie temperamentu: cyklotýmní, schizotýmní a viskózní temperament, Sheldonova teorie temperamentu: viscerotonie, cerebrotonie a somatotonie, Heymans-Wiersmova teorie temperamentu, ověřování hypotetických dimenzí: emotivita, stupeň doznívání, aktivita, 8 temperamentových typů. Teorie temperamentových bloků (Thomas, Chessová, Birch), charakteristika 9 bloků temperamentu, typy dětí, vztah k výchově a kritika teorie.Vývojově interakční teorie temperamentu Busse a Plomina (složky temperamentu aktivita, emocionalita, sociabilita a impulzivita).Cloningerova teorie temperamentu a charakteru, a další. Dimenze temperamentu: maskulinita, femininita, rigidita-flexibilita.Celkové zhodnocení teorií temperamentu a jejich vývoje. Patologická disponovanost osobnosti na úrovni průběhu činnosti (Kretschmer, Pavlov).7. Téma: Zaměřenost obsahu činnosti osobnosti a její determinaceZákladní charakteristika motivu a procesu motivace. Charakteristika jednotlivých skupin motivačních dispozic prostřednictvím kritérií a) míry jejich obecnosti, b) rozsahu ovlivnění jednání a chování jedince, c) rychlosti dosažení uspokojení, naplnění motivů. Cíle jako motivy, typologie cílového jednání.Výklad jednotlivých skupin motivačních dispozic:Potřeby: klasifikace potřeb na základě komparace na úrovni fylogenetické, ontogenetické a antropogenetické. Rozbor přístupu Maslowa k potřebám, druhy potřeb, flow motivace, seberealizace, seberealizované osobnosti, výzkumy Maslowa a Rogerse. Frustrace a frustrační tolerance, deprivace.Zájmy: vymezení a charakteristika, složky a klasifikace zájmů a jejich vývoj (Super, Crites) způsoby zjišťování zájmů jedince.Postoje: vymezení a charakteristika, postoje v sociální psychologii a psychologii osobnosti, složky postoje, vývoj a změna postojů jedince. Měření postojů.Hodnoty: vymezení a charakteristika cílových, instrume
Cílem kursu je uvedení do hlavních trendů tematizace problematiky vnitřního obrazu osobnosti v současné psychologii a získání základního přehledu o tématech diferenciální psychologie. Kurs má vést k poznání a pochopení funkce osobnosti v životě člověka a k integrování vědění o jeho duševním životě.
Přednášky budou zaměřeny na problematiku struktury osobnosti (včetně typologických a rysových přístupů), dynamiky osobnosti, vývoje osobnosti, systémy determinace a regulace (na nichž závisejí aspekty chování a prožívání, zaměření činnosti, kognitivních a realizačních činností, zvládání situací a úkolů života) a na problematiku utváření Ega a identity.