Anotace
1.Konstituování a rozvoj speciální pedagogiky jako vědního oboru s jeho interdisciplinárními vazbami (zejména Čáda, Mauer, Zeman, Sovák).
2. Člověk s postižením a jeho speciální potřeby s důrazem na tradiční a nově přiřazené cílové skupiny sppg.
3. Reflexe vztahu společnosti k lidem s postižením a znevýhodněním.
4. Pokusy o periodizaci péče o postižené a vztahů k nim. Socializace z dějinného pohledu.
5. Integrace a inkluze jako proces.6. Vývoj podoborů sppg: tyflopedie a probojování smyslu vzdělávání a výchovy lidí se zrakovým postižením, vývoj slepeckého písma a pomůcek, , ústavní péče o nevidomé, přínos rodiny Klárů, B. Hoňkové, K.E.Macana, spolková svépomocná činnost nevidomých
7. logopedie, surdopedie , vývoj rozporuplných přístupů ke vzdělávání lidí se sluchovým postižením. Orální metoda a znaková řeč. Specializované ústavy a spolky, přínos V.Frosta, K.Výmoly, M.Sováka
8. psychopedie a cesta k pochopení fenoménu slabomyslnosti, K.S.Amerling a Ernestinum, systém pomocného školství, K.Herfort, Čádovy sjezdy, J. Zeman, specifika přístupu k lidem s mentálním postižení v době totality
9. somatopedie a propojení péče výchovné,léčebné a sociální, souvislosti sociální a medicínské, priority v díle R. Jedličky, Fr. Bakuleho a A. Bartoše
10. Právní vědomí, zákonodárství a člověk se znevýhodněním s důrazem na vývoj norem týkajících se výchovy, vzdělávání a sociální péče. Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením 2006- 2009
11. Diskriminace a antidiskriminace, Úmluva OSN o právech lidí se zdravotním postižením (2006), nové trendy ve speciální pedagogice.
12. Nestátní neziskové organizace jako cesta k humanizaci, rozvoji a různorodosti zdravotních a sociálních služeb pro lidi se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Rozvoj neziskového sektoru po roce 1989, role státu, krajů a obcí při podpoře neziskového sektoru.
13. Speciální pedagogika osob v období senia, specifika přístupu k osobám se zdravotním postižením ve vyšším věku. Paliativní péče a rozvoj hospicových zařízení v ČR.