1. Etika jiným ohledem téže filosofické intence; ne-rozumění etice u nevzdělaných: etika jako soubor pravidel chování mezi lidmi – právě tento výklad znemožňuje vůbec problém etiky položit, resp. umožňuje odbýt ho jako něco samozřejmého (např. jako „profesní etiku“) – důsledkem všeobecná bezmyšlenkovitost a vláda pouhého mínění; porozumět základnímu problému etiky znamená v jeho alespoň základním položení: být schopen vykázat, proč a v jakém smyslu je dobré být spravedlivý, jinak etika pouhou frází a součástí ne-etického, totiž protismyslného způsobu, jak jsme;
2. Základní fenomény zkušenosti – kdo jsou svět a člověk?; Platónova idea výchovy a vzdělávání; problém doxa a jeskyně, do níž vždy znovu vrůstáme; kdo je dítě? Platónova idea duše – její očištěn í od křesťansko-latinských desinterpretací; výstup z jeskyně výstupem ze světa a korelativně ze „sebe“ k „sobě“ („poznej sebe sama“);
3. Aristotelovo pokračování Platónovy ideje filosofie a výchovy: výklad hlavního problému Etiky Nikomachovy – tó agathón, eudaimónia, ethos, paideia;
4. Problém vědy a výchovy; idea a norma – lidství, které se nechá normovat nazřenou ideou bez přinucení; co jejich konstituce znamená pro evropské lidství a jeho smysl – imperiální horizont evropské politiky v kontrastu k řeckému oikos; problém vůle.
Smyslem předmětu je získat zkušenost s půdou, na níž je etika jako problém teprve srozumitelná ve své závaznosti. Jde o to ukázat, jak objev etiky jako problému podstaty dobrého lidského života patří k objevu 1) lidství člověka, 2) výchovy a vzdělávání, 3) vědy a vědění.
Student porozumí tomu, že všechny hlavní instituce, které patří k našemu životu, mají svůj podstatný smysl, na který je třeba se rozpomenout. A jednou z těchto institucí je škola.