Sylabus
Východiskové pojmy a konstrukce z oblasti pedagogiky, psychologie a teorie řízení, systémový pohled na vyučovací proces, Problematika vnitřních a vnějších podmínek učení, taxonomie výukových cílů, operacionalizované vymezení cílů, aplikace při strukturaci a učiva a konstrukci výukových programů Hlavní soudobá paradigmata a směry vzdělávání související s technickými prostředky, psychodidaktické soustavy a jejich vazby k inovativním přístupům ve vzděláváníZákladní charakteristiky proudu behaviorální psychologie, behaviorální a neobehaviorální teorie učení, behaviorální strategie řízení, programované učení, historie a transfer do současnosti, systém řízeného učeníZákladní charakteristiky proudu kognitivní psychologie, konstruktivistická teorie učení, instruktivní a konstruktivní v pedagogice, projektový přístup k edukaci, problémový přístup, konstruktivní a kolaborativní přístup Koncept informační společnosti, konsekvence ekonomické a sociální, budování informační společnosti z hlediska zákl. koncepčních a programových dokumentůProblematika klíčových kompetencí, informační gramotnosti, ICT gramotnosti a informační výchovyTechnické prostředky pro podporu získávání, zpracování a komunikaci informací v edukačních procesech, základní terminologické konstrukty oblastiDidaktické aspekty technických výukových prostředků, funkce technických výukových prostředkůCharakteristické vlastnosti a specifické rysy ICT z hlediska edukaceHlavní přínosy ICT pro vzdělávání Směry aplikace technologií ve vzdělávání, oblasti a druhy aplikací, dimenze využití ICT ve školáchProměny edukačního prostředí na bázi ICT v procesuální, kurikulární a systémové a organizační rovině při změnách edukačního prostředí, paradigma vzdělávání a organizace vzdělávání
Anotace
Cílem předmětu je revitalizovat, doplnit a systemizovat vědomosti doktorandů týkající se psychodidaktických východisek, vývoje a pojetí rolí a funkcí informačních a komunikačních technologií, resp. technických prostředků při podpoře nebo navozování inovativních přístupů ve vzdělávání a proměn prvků edukační reality. Úkolem předmětu je postihnout didaktický rozměr soudobých informačních a komunikačních technologií a jejich edukační potenciál otevírající nové možnosti pro vzdělávání v informační společnosti a rozvinout u doktorandů schopnost genetického a systémově obsahového vhledu, resp. nadhledu v dané oblasti.
Obsahově se předmět dotýká charakteristik vlastností a specifických rysů informačních a komunikačních technologií z hlediska edukace, jejich hlavních přínosů a oblastí aplikace ve vzdělávání, psychodidaktických kontextů inovativních přístupů a didaktického využívání technologií, aktuálních procesuálních, kutikulárních a organizačních proměn edukačního prostředí podpořených, resp. vyvolaných rozvojem technologií, se zdůrazněním vztahu mezi informačními a komunikačními technologiemi a vývojem v oblasti rolí učitele a žáka, způsobu vyučování a učení, klíčových kompetencí, ICT gramotnosti, informační výchovy, e learningu a využívání virtuálních vzdělávacích a kolaborativních prostředí.