1. Hudební talent a jeho rozvíjení
2. Interpretace jako výklad hudebního díla
3. Klavírní tón a jeho kultivace
4. Klavírní technika a její rozvoj
Cílem předmětu je seznámení s problematikou současné klavírní pedagogiky v souvislosti s otázkami teorie interpretace.
Východiskem veškerých úvah je hudební talent jako podmínka interpretační činnosti a zároveň aktivní činitel interpretačního procesu. Důležitým bodem je počátek klavírního vyučování, významně determinující následující vývoj talentovaného jedince. Nepominutelným úkolem klavírního pedagoga je nalézání smyslu hudebního díla a hledání interpretace jako jeho výkladu.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat tónu, jeho barvě, znělosti, kvalitě a kultivovanosti. Tyto faktory hrají všeobecně velikou
úlohu při vnímání a hodnocení interpretačního výkonu. Klavírní technika v tom nejširším slova smyslu je chápána jako souhrn všech prostředků klavírní hry a týká se tedy kromě efektivního pohybu paží po klaviatuře i zvuku, síly, barvy, uchopení faktury, řešení tektoniky, agogiky, vztahů, proporcí...Cvičení jako nutná součást přípravy interpretace má být promyšlené, invenční, efektivní, vedoucí ke kvalitním a trvalým výsledkům. Shrnutí a zobecnění jednotlivých poznatků umožňuje pojem klavírní myšlení. Budování hudební představy je přímo propojeno s porozuměním a výkladem notového textu, s volbou vhodných technických prostředků a se složkou sluchovou, hmatovou, motorickou i vizuální.