1. Čas ve výchově, narození a smrt, chronos a kairos, synchronní a diachronní čas, šťastná chvíle vychovávaného a vychovatele, plynutí času, trvání. Časový charakter lidské existence, usilování o smysl. 2. Svoboda a nutnost, nahodilost a osud, co všechno lze na člověku ovlivnit výchovou a co je hlasem krve v nás. Pouta, která váží člověka na této zemi – osoba a individualita, empatie a sympatie, spolubytí a vzájemnost, o povaze výchovného erotu.
Symetrie a asymetrie výchovného vztahu. 3. Blízkost a cizota, domov a dálava, samota a odcizení. Kosmologická výchova. Úloha hry ve výchově.
V evropském myšlení převládala klasická představa filosofického zázemí výchovných konceptů, jímž je filosofická antropologie. Tématem semináře je seznámení s tzv. "vzorci lidství", které se staly základem a východiskem většiny moderních pedagogických konceptů a jejich kritika v pedagogice duchovědné a postmoderní.